Dnes jsem došla k překvapivému zjištění, v časných ranních hodinách. V Horšovském Týně mají ulici nesoucí jméno českého génia Járy Cimrmana. Vida, kolik informací je mi skryto, o českém národě.
Zbytek dne na pěst. Ale udělala jsem jednomu človíčkovi, kterého mám velice ráda, obrovitou radost... Takže aspoň něco.
Za duchaplnost textu poděkujte mému zubu moudrosti a Amíkovi, který mne dnes přesvědčil o faktu, že za dobrotu na žebrotu, do fronty a zastřelit. Že jsem místo osmikilometrové akce v jeho sedle a ve vedru jako kráva raději nesbírala kameny na jízdárně...
Daja Swito
v hlubokém zamyšlení, jakou má vlastně náladu
PS: snahu o letmý přeskok co nevidět vzdám. Nic, co souvisí se „skok“, mi zřejmě není shůry dáno, tak proč si ještě víc mrvit sebevědomí?