Tak už jsem asi velká holka. Respektive dáma, neb jsem si „to“ konečně vyzkoušela, heč... Kde jsou doby, kdy jsem hýkala smíchy při sledování všech těch teenager TV kousků, kde si holky naplánovaly sešlost, u alko flašky rozebraly intimní záležitosti od emocí až po sex, poté se nafintily a vyrazili takříkajíc pařit. Oproti normálu jsme místo nakupování a vaření rozpitvaly koně ve všech pádech, ale jinak nemlich to samé... hahaha...
Poprvé jsem míchala vodku s pivem; nutno konstatovati, že na parket mne tím pádem nemuseli po třech hodinách přemlouvání tahat traktorem, stačila mi moje Veruška Beruška. Poprvé jsem řádila s cizíma holkama tělo na tělo při mé oblíbené „sex je náš“ od Lucie a poprvé jsem měla vlastního tanečníka, kterému nečinilo obtíž se mnou nezdravě smýkat a vlnit se v krkolomných polohách. Ta boule, kterou mám nad obočím naštěstí není vidět...:o)
Abych uvedla v éter fakta: nejsem příznivec alkoholu, protože mi zkrátka a prostě nechutná. Poprvé jsem ovšem pila s chutí, protože Beruška namíchala zlatého Puškina se Sprite, a jak něco chutná po gumových medvídcích... Mňam. Zbytek pití už moje značně otupělé chuťové buňky ignorovaly. Poprvé jsem zákeřně nezdrhala z parketu, což by jistojistě posadilo na zadek komplet kámošky z dob střední školy. Ano, diskotéku jsem občas s mírným odporem navštívila. Při troše dobré vůle by mi nečinilo problém přesně spočítat kolikrát v životě, odhadem to není ani číslo 20, z čehož několikrát nedobrovolně. Samozřejmě klubové akce internátu nepočítám, protože tam jsem za DJ pultem léta seděla já plus má obligátní výmluva „DJ netancuje, protože hraje“.
A vida, ono to jde i na place...:o)))
Co je ovšem nejúžasnější – nic mě nebolí. Existují pro to dvě vysvětlení: buď jsem stále ještě opilá anebo už mrtvá. Nicméně dámská jízda svůj účel splnila a já si jdu zkazit dobrou náladu další řadou svých neúspěšných pokusů o letmý přeskok v sedle mého „šikovného“ koně.
Daja Swito
totálně vypařená