Jestli čekáte filosofické polemiky, tak přestaňte číst, neb nepůjde o nic jiného, než o dojíždění hladiny rumu v krvi:o) Přitom já nejsem alkoholik: za to může cola, protože nasávat colu mě baví hodně, a když se do ní dodají chuťově dobré ingredience...
Celý týden byl jedno velké překvapení. Kromě toho, že jsem se konečně dověděla, jaká doopravdy jsem (trošku pozdě, když mi zbývá 34 dní života) pijavice, jsem zjistila, i jaká jsem fanynka MJ. Na včerejší večer jsem se těšila hodně, protože vypnout z reality jsem potřebovala víc než kdy jindy a z výsledku jsem nemálo spokojená. Během popíjení (jestli se to tak dá nazvat:o) jsem ani jednou nebyla lítostivá, takže zasraná třídenní depka nejvyššího kalibru si včera neškrtla (kyš, kyš), vítězství Energie nad týmem Velkého Žvejka netřeba komentovat, a fakt, že jsme s rumem v krvi čučeli na MJ, v bytě srdcového rockera, to byl největší úlet.
No ona samotná ta VHS byla jeden velký úlet. Nahrávala jsem ji cca před 8 lety s tím, že si konečně udělám VHS, kde budou čtyři hodiny jenom klipy MJ, na které půjde při usínání čumět bez přerušování. Což o to, nápad dobrý, akorát že tu nahrávku jsem od té doby neviděla ani jednou, takže jsem sama napjatě čekala, co všechno tam bude. Náhodný divák by nejspíš neuvěřil, že to je moje kazeta, notabene že já jsem fanoušek MJ... Že rum potlačí schopnost si vzpomenout na jméno basketbalisty z videa JAM, to se dá pochopit. Pochopit se dá, že po těch letech si nepamatuji, že jsem si tam nahrála i pár koncertních songů (Billie Jean nejvíc). Ale nepostřehnout češtinu v Michaelově Speed Demon... Ukázková situace: já, která Moonwalker viděla nesčetněkrát německy a asi jen stokrát anglicky, se jako ten kretén ještě nahlas podivím „Co to bylo za jazyk? Nějaká finština... tenhle dabing neznám.“ Odpovědi „To bylo česky“ jsem prostě odmítala uvěřit; bohužel přetočení pásky mě usvědčilo, a nyní, hodně zpětně, si uvědomuji, že ano, že Moonwalker česky asi opravdu nadabovaný je (Michaela namluvil někdo, koho během dabování pravděpodobně tahali za varlata). Dokonce ho mám doma, v češtině... jsem dneska zjistila (prostě fanynka).
Absenci zásadních videoklipů z Thrilleru si zpětně ospravedlnit nedokážu (prostě tam nejsou, asi jsem nahrávání přerušila na „pokračování příště) a zlatým hřebem se stal poslední záznam, u něhož mi nešlo identifikovat, o co jde. Takže až tady, v diary, budu líčit, jak pracně a složitě jsem na YouTube pátrala po záznamu show, ve které se s Michaelem před zraky vyprodaného koncertu zřítí most (naštěstí ne do diváků), tak mi připomeňte „na Tvé MJ-VHS to máš v plné kvalitě“.
Cola má více předností, nejen chuť. Někteří po ní nespí (někteří viděli z Red Dwarf všech prvních 6 CELÝCH dílů:o)... Nepopírám, že draka jsem ráno měla naprosto nejvíc dračího, a že preventivní odsun na autobus po svých (riskovat serpentiny v MHD jsem odmítla) byl po všech stránkách úžasný. Kachny byly úžasně barevné, holubi úžasně blízko, i světlo bylo úžasné (když jeden nemá foťák, tak je úžasné světlo normální)... Úžasné bylo i zjištění, že spoj jede přes prdele (ještěže jsem si duchaplně půjčila drobné a pytlík pro případ žaludeční nouze), a vůbec to bylo úžasné. Hlavně úžasné fleky neznámého původu na mé tašce, které prý jdou vyprat:o)
draace
Michael Jordan (již mi bylo napověděno).
Akorát Make me feel nebyla tak úplně modrá... no ono skoro všechno bylo tak nějak černobílé, takže nejčastější otázka byla „A tohle je normálně barevné nebo ne?“