Po asi tři sta osmdesáti osmi letech jsem byla s mými rodiči nakupovat. Myšleno půl dne stráveného v nákupních střediscích, kdy jsme společně plnili košík v supermarketu, chodili po obchodech a řešili, jestli do Globusu ještě ano či nikoliv.
Proč se o téhle napohled banální záležitosti zmiňuji?
Protože pro mě to bylo příjemné zavzpomínání si, a největší míru pobavení jsem zažila v prodejně bot, do které se šlo především kvůli mně. Boty si už nějaký ten rok kupuji sama, takže když se akce chopila má maminka, a to velice razantně, připadala jsem si jako před lety, když mi bylo těch třináct či čtrnáct, a kdy jsem chtívala především hezké boty, nikoliv praktické. Nechala jsem se peskovat hláškami „tam není beran!“ a „tady v těch ale máš membránu!“ a bylo mi hodně, ale opravdu hodně příjemně. Přišlo mi to legrační a především mě to hřálo.
Že by fakt stárnutí?:o)
A boty? Mám. A jsou super!
draace
Výhoda akce 1+1 zdarma se v přítomnosti rodičů vyplatí:o)
Muhehe.