Větu o barvách na mě vybalila maminka a informace se týkala čajů, z nichž jsem hodlala několik exemplářů uzmout. A jelikož patřím mezi jedince, kteří s identifikací barev nemají problém (umím bezpečně rozeznat žlutou od oranžové), nečinilo mi problém uznat, že maminka si nevymýšlela. Opravdu: černý čaj byl v zelených obalech, zelený v modrých, a logika výrobce mi tudíž poněkud uchází.
Co nového, u draacete?
Deptá mě zjev. Stále se mi nepodařilo odhalit příčinu mého ksichtového lišeje, a co hůř, vypadám tragicky (převedeno do srozumitelštiny – víc a víc jako puberťačka). Počet pupínků se neadekvátně navyšuje, takže k pocitu absolutní zkázy už mi chybí jen opar přes celou hubu, a pak se půjdu zahrabat. Ještě tak týden, a můžu chodit strašit děti, nebo simulovat podobu neštovic v rámci školního vyučování!
O faktu, že potencionální zaměstnavatelé k životopisům vyžadují i fotografie, nemluvě, což v mé situaci momentálně není fér:-(
Jaro je tady, budiž mi to útěchou. A asi bych se měla učit:D
draace
Tým Evropy2 od pondělka hulí.
A dneska fest:D
Že by návrat k již zašlému zenitu?