No to bylo ovací, ohledně založení rubriky „ranní nářez Evropy 2“, hehehe. A přitom to vypadá, že ji neposlouchám, dle „hojnosti“ příspěvků....
Opak je pravdou, čestný pionýrský. Kdybyste zažili mou nefalšovanou euforii, když jsem opouštějíce Valašsko na jedné z čerpacích stanic zaslechla Patrikův hlas. Že by absťák? Muhehe...
Dneska mohu čestně prohlásit, že jsem se trhala smíchy, což se významnou měrou podílelo na faktu, že jsem zdárně přežila první dvě hodiny pracovního procesu (to zas nějaké draace šlo spát po půlnoci... dobře mu tak), bez spánkového kolapsu. Hlášky skvělý, takže jsem nejednou brutálně stopla kopírku, abych nepřišla o jedinou větu. Bude to znít neuvěřitelně a zcela v rozporu s mým běžným uvažováním, ale třináct (čtrnáct) fakanů mi luxusně načalo den... Teda až po měsíci. Měsíc ráno vyčaroval jednu ze svých fantaskních krajinek, věčná škoda, že to nejde vyfotit. Hlavě „double“ stromy, které lemují cestu, v jejich větvích chyběla pouze strašidla, ale nebudeme si namlouvat, že to mi až tak nevadí, buhehe...
Navíc luna vysvitla ve chvíli, kdy mi došlo, že jsem si tradičně zapomněla baterku. Že by počasí umělo číst myšlenky?:o)
Daja Swito
hujahá hehe