pondělně

Po náročném přechodu ze soboty na neděli jsem toho moc nenaspala.

Ohledně technické porady týkající se příprav na military bych si dovolila napsat pouze jediné: vodka mi opravdu nedělá dobře, a to i v minimálním množství. Nicméně názorná demonstrace všech variant udělení trestných bodů byla naprosto fascinující, protože se mi pravděpodobně již nikdy nenaskytne simulovat červený praporek vlastním tělem, a to mohu být ráda, že představitel chybujícího koně vzal v potaz mé skromné přání a zboural praporek na levé straně (tedy ten bílý).

Faktem je, že většina pomáhacího týmu (tedy ryzí nekoňáci) již plně chápou význam „uzavřený kruh“ a zbytek bujarého večírku se nesl ve znamení hlášky „neštvi mě, nebo Ti zlomím oba praporky!“ či pískání na píšťalku (signál pro časomíru – zbouraný skok), což mělo pokaždé za následek poplach v podobě „Roman s palicí“ (= opravář překážek).

Co na to říkali sousedi, v paneláku, si netroufám soudit. Ti spodní zřejmě nic, protože „Roman s palicí“ a „hlavní zapisovatelka“ seděli s námi, zatímco jejich potomek spal ve vedlejší místnosti, a Klárčin poznámkový blok, ve kterém stálo „Datum: 18.9., začátek od 9,00hod“ o důležitosti porady svědčí víc než jasně:o)

Horší byla neděle. Jít spát ve dvě ráno budiž, ale následky požití vodky mě vykopaly z postele už v šest. Úprava propozic mě plynule přenesla do úpravy terénních překážek, protože s přítelem krumpáčem je boj proti postalkoholové krizi velmi efektivní, a po zjištění, že víc než stavění je zábavné bourání, jsem se odebrala domů. Že si pustím film a večer doladím pár věcí. Krásný plán, ale volba nejnovějšího Robina Hooda... uhm... Chápu snahu udělat otřelý a profláklý příběh „jinak“. Celkově „jinak“ Ridleyho Scotta nevypadalo špatně, z hlediska filmařiny perfektní podívaná, hudba super, natočeno impozantně, syrový středověk se vším všudy a hodně mě potěšili koně (shiraci, frísové... paráda). Ale proč se to sakra jmenovalo Robin Hood, když to s ním nemělo téměř nic společného?

Vylodění Normanů (Vojín Ryan o pár století dříve, byť na opačné straně kanálu) bez komentáře, to už se mi chtělo výt, stejně jako nad Marion převlečenou za rytíře (Pán prstenů o pár století později), mnich kšeftující s medovinou... prostě čeho je moc, toho je příliš. Tohle byl fakt úlet.

Udělala jsem si nehty a pak jsem vytuhla. Nevím, jak to dopadlo, asi to ani nechci vědět, a jenom se bojím, kdy Ridleyho Scotta napadne udělat „jinak“ třeba Vinnetoua. Protože to už bych nejspíš nerozdýchala.