Rok 2010: z extrému do extrému
Poslední den v roce = pravidelné roční shrnutí.
Jenomže mně se do něho letos extrémně hodně nechce:-)
Kdybych měla vyjádřit emoce jedním slovem, napíšu „extrém“ (velké naděje, hořká realita, kupodivu uspokojivý konec). V podstatě všechno, na co jsem se upírala, bylo osudem sabotováno, ale nějakým záhadným způsobem se na konci dařilo z toho vytěžit. A to se týká jak soužití s koněm, tak i finanční situace (ťuk, ťuk, ťuk – chleba se bude lámat po Novém roce); a víc položek spadajících do tématu „existence“ letos nebylo, protože osobní život mě letos velkým obloukem míjel.
Od začátku ledna jsem remcala, že se mi vyhýbá to, čemu se říká „mít štěstí“. Ona příslovečná kapka, která většinou rozhoduje, ale když se na sled událostí dívám zpětně, zjišťuji, že párkrát se na mě usmálo. Akorát podobnost výrazů „štěstí“ a „šťastná“ je zavádějící, protože opravdu šťastná (tedy přeplněná onou euforií ze života) jsem většinou víc nebyla, než byla.
Na druhou stranu pokud další rok nebude horší, než ten letošní, budu spokojená jako želva. Buďme rádi i za to málo, které máme:-)
Všem blízkým, spřízněným a jinak interesovaným přeji do dalšího roku co nejvíc kapek příslovečného štěstí a nashledanou příště.
A kdyby bylo trošku tepleji... alespoň v létě, bylo by to hodně fajn.
draace
O počasí se rozepisovat raději nebudu, protože to by vydalo na samostatný román.
Nicméně extrémní sníh umí vypadat fajnově... pokud se nebude držet do května:-)
