Hezuckej a Mareš se mne ráno opět pokusili zabít. Prý „utíkej Káčo, utíkej…“… Abyste byli v obraze: Katka Neumannová v tu dobu vyrazila do boje o svou poslední zlatou medaili v její královské disciplíně (10 km volnou technikou), a tohle prosím bylo fandění „zpěvem“. Původní text této „ovace“ si pamatuji ještě z dětství, ale ne ten Marešův, takže fakt nevím, kdo „Káču“ honil… nakonec z toho vylezla agentka Scullyová, ale pokud se chcete obeznámit s tím, kterak se pánové ve své ranní show k tomuto poznatku dopracovali, tak pátrejte v archivu Evropy2. Já jsem se chechtala a můj mozek to jaksi nepobíral. Z paměti maximálně vyhrabu We will rock you v japonštině, poté Big in Japan, a po suverénním Katčině vítězství jak jinak než We are the champions, a jak jinak než taky japonsky: plus česká hymna, japonská hymna a fingovaný japonský komentář... Řekla bych, že pánové se vyblbli dle tradiční receptury, a mé výbuchy smíchu nutily vedlejší kancelář zvědavě nakukovat, čemu že se to tak tlemím… co je na lyžování tak legračního, když prý „přímý přenos MS“…
Hoši, děkujeme.
Váš pestrý přenos budu vstřebávat velice dlouho. Hahaha… Hlavně odbytou zprávařku, přesunutou narychlo před „dojezd“ a utnutou v půlce věty „jo jasně, víme - zataženo, oblačno, blablabla… dobrý, stačí, už jdi“…
V souvislosti s Katkou Neumannovou si vzpomenu na loňské OH, kdy jsem přijela z UKR a z tamějšího vysílání jsem věděla pouze to, že jsme bronzoví v hokeji (jen díky faktu, že jsme hráli s Ruskem:o) A ptala jsem se doma:“Co ta Katka, vyběhla si něco?“ A maminka vesele nadskočila…“no ona má zlatou, v té poslední disciplíně vyhrála….“
To bylo strašně fajn na pocity. Čistá životní radost, kterou všichni věděli, celá celičká republika, kromě mne. A maminka mi mohla tuhle senzační informaci podat v kuchyni a dávno po skončení OH:o)
Ovšem pokud posloucháte Ranní show Evropy2, tak se nemusíte bát, že budete ochuzeni o emoce přímého přenosu… Doběh Katčiny zlaté medaile Loeš omílá poměrně často a nejen ji: vlastní unikátní sbírku sportovních momentů zachycujících fantastické fragmenty, a čas od času se s námi (posluchači) podělí. Já akorát mohu litovat, že Loeš neholduje hajtrám, protože zaslechnout z rádia „Železníku bojuj…“ anebo „a Peruán tuhle Velkou Pardubickou nevyhraje!“... Mno, tak se asi svalím pod stůl a pracovnímu nasazení mohu udělat papa lala.
Katce velká gratulace a ať si posledního královského zlata užívá, stejně jako obyčejného života, který na ni čeká. Fantastická ženská.
Daja Swito
hujaha… hehe… uááááh…. hiiiii a hiiiii….
Ještěže sem nelze vložit zvuk.