Jelikož dění v mé dutině krční překročilo hranici únosnosti, provedla jsem včera odpoledne v rámci běhání po obchodech a poště i průzkum z čekáren jednoho z obvodních lékařů. Počet osob tři, z nichž ani jedna neprskala, protože šlo o ovázanou ruku, bolavé koleno a pána s nějakými papíry v ruce, mě uchlácholil; a tak jsem si sedla mezi ně také.
Když pominu fakt, že čekárnu jsem opustila přesně za 55 minut (přeloženo do češtiny = hodina v hajzlu), jsem doznala mnoha informací, ke kterým bych zcela jistě jinak nepřišla anebo jsem je dosud nevstřebala.
a) za doktora se platí 30 Kč... (Bez komentáře. Naštěstí jsem s sebou přiměřenou hotovost měla, protože zbytek nákupu jsem obstarávala za stravenky).
b) když je počet oranžových a zelených míst 2:2, jaká barva na mě asi tak zbyla?
c) v ordinaci chybí taková ta krásná kytka... Divím se, že obě paní neměly spočítané listy, protože první paní měla zmapováno, kolikrát ročně kytka kvetla, včetně počtu květů.
d) sestřička určitě poslouchá Frekvenci 1, ale zrovna dneska nemá rádio nahlas
Nutno podotknout, že obě paní byly šprýmařky, nabité hřejivým optimismem, což byla oproti normálu velmi příjemná změna (na rozdíl od poslouchání nářku stodvacetikilové dámy, jak strašné má problémy s otokem nohou a že s tím nejde NIC dělat).
A co hlavně, angínu nemám, takže můžu jezdit. Koneckonců mi nic není, jenom mě kurevsky bolí v krku. To nějak přežiju.
draace
Geniálně jsem zpanikařila při pohledu na kartičku pojištěnce, konkrétně nad kódem 211.
Lekla jsem se, že je to rok (jakože 2011) a že mi co nevidět propadne...:D