Shodou okolností (náhod) jsem se odpoledne ocitla ve víru velkoměsta (dá-li se tak centrum Karlových Varů nazvat, protože Vary jsou díra, která si cenami hraje na Prahu, což platí nejen pro MHD:-)))
Ocitla jsem se tam ve stavu, v jakém jsem opustila brigádu, takže hnědé nehty od barvy, načichlá kouřem, v ne zrovna „in“ oblečení a se špinavými vlasy, schovanými pod kšiltovkou. Tedy vizáž, se kterou se do „města“ nechodí, tudíž jsem se necítila „in“ a dokonce jsem se přistihla, jak sama sebe šmíruji ve sklech výloh, jako jestli je to opravdu tak strašné, jak jsem si připadala. Fakt krize:-)
A jak jsem se opatrně proplétala mezi lidmi na ulicích, protože do žádného obchodu jsem si vlézt netroufala, vzpomněla jsem si na článek bloggera, pojednávající o srovnávání obyvatel vesnic a měst. Vesničané v něm byli popsáni jakožto pohodoví lidé, kterým nevadí bláto, jsou sociálně mnohem otevřenější a přátelštější (souhlas), zatímco měšťáci vším neměstským pohrdají a ohrnují nad tím nos (s tím tak úplně nesouhlasím, protože pitomců je ve městech procentuálně stejně jako na vesnicích).
Pointa? Kdyby na ulici stály dvě skupiny lidí, a to vpravo usměvaví a pohodoví vidláci a vlevo načinčané a povrchní snobky, mě by to táhlo k načančaným pipinám, pro které je nakupování hadrů životní prioritou.
Asi je něco špatně:D
draace
Kdy já naposled nakupovala hadry?
Jakože v obchodě, nikoliv na netu.
Což mi připomíná, že jsem slíbila matičku Prahu, město mé rodné... Amen.