Být zákazníkem O2 se totiž vyplatí

Přišla faktura od O2, což je právě ta situace, kdy nedokážu výbuchy bezmocného vzteku lidsky potlačovat. A protože nabídka společnosti O2 je zlodějina nejvyššího kalibru, prosperující z faktu, že obyvatelé malých měst potřebují celoplošného operátora, zaplatím za 138 SMS zpráv a asi 7 minut volání téměř 400 Kč. No není to nádhera?

Co mě však dojalo dvojnásobně, byly pokusy podívat se na rozpis faktury, protože společnost O2 posílá faktury pouze elektronicky, a to pouze tu část, kde je konečná cena a fakturační údaje. Takže pokud chcete druhou část (výpis), který býval součástí faktury papírové, musíte se jako trubka zaregistrovat na jejich webu v sekci www.e-ucet.cz/mojeo2.html, a pakliže se hodláte přihlásit a systém odmítá vaše uživatelské jméno a heslo, čeká vás neuvěřitelná šaškárna, která spíš než bezpečnostní opatření světové banky připomíná počítačovou hru „Kdo psychicky vydrží déle, vítězí!“

Dostat se k položce „zapomenuté uživatelské jméno“ trvá věčnost, protože než se k tomuhle proklikáte, chce se Vám počítač zabít. Poté následuje série příkazů, kdy střídavě používáte mobil a mail, protože O2 nemůže zapomenutý údaj poslat automaticky na mail (O2 je totiž kůl!), takže než se dozvíte, že vaše uživatelské jméno je právě to, co jste tam předtím marně zadávali (tedy totožné), proklikáte se kvantem stránek a povelů a mobilem, a zabijete deset minut čistého času. Deset minut života kvůli informaci, že uživatelské jméno bylo správné!

A ještě malá rada do života: až budete přihlášeni, tak nikam nechoďte, protože jakmile se budete chtít vrátit, budete již odhlášeni a celá peripetie vás čeká znovu.

draace
A bacha na záruky!
Záruka je právě ta položka, která na faktuře je... je... je... a najednou tam není.
Záruky společnost O2 totiž velmi ráda vybírá, ale pokud nesvedete tvrdý boj o jejich vrácení, propadnou v její prospěch.