úterně

Tak Ferrari jsem nevyhrála, byť jsem stejně jako výherce posílala SMS v poslední den soutěže. Ale klukovi to přeji a naprosto chápu Loešovo nadšení, že Ferrari získal „obyčejný“ jedenadvacetiletý kuchař, asi to právě takhle mělo být. A obchodní záměr zřejmě klapnul, riziko investice se Evropě2 zcela určitě vyplatilo, když šťastnému novopečenému majiteli Ferrari zaplatili provoz auta až do konce kalendářního roku.

A já se tak pečlivě připravovala, jak Loešovi řeknu „promiň, já tě asi hrozně raním, ale já potřebuji úplně jiné auto, takže Ferrari okamžitě střelím, abych mohla v červenci na závody ve své dodávce a vlastním vleku.

Tak třeba příště:-)

Ve shonu dní minulých jsem úplně zapomněla přivítat léto, přestože slunovrat zároveň znamená, že se dny budou krátit a noci trapně prodlužovat. Včerejšek jsem téměř celý strávila venku, dopoledne brigáda na pastvině (zachraňme trávu před sousedovic stádem), po obědě veselé házení hnoje (včetně nabodnutí vosího hnízda vybudovaného v přední části valníku), odpoledne akce „čistíme obilí“ a večer úmorná, avšak zcela zbytečná snaha o „něco napsat“.

Ale teplo... Teplo je prostě teplo. A louky jsou konečně posekané, nebudu muset jezdit s rouškou přes hubu a ztrácet nervy nad koněm, který ani nemusí sklánět hlavu a žere plnou hubou, když má tráva metr padesát výšky.

Sluníčku zdar!

draace
Které včera potupně vzdalo „Finův kontrolovaný pohyb“, protože na to odpoledne fyzicky nemělo (proč si to nepřiznat?)
Aspoň si odpočinu:-)