Na rovinu, nejlepší festival, s jakým jsem měla tu čest. Hodně mě to zvedlo z popela, i když myšlenkami jsem se domů vracela neustále a nejednou i přímo během koncertů (de facto se naplnila jedna z dvou fuj nočních můr, které mě trápívaly, a zrovna ta, která se jevila být menší hrozbou). Výlet na festival se mi ještě ve středu večer jevil jako vnitřní masochismus, ale jak všechno okolo bylo nabité pohodou, asi se to vsáklo i do mě, a to hned prvního dne festivalu. A klíčovým bodem mé existence se stalo porovnávání jednotlivých front (nejdelší měly sprchy, po nich Tabák a v těsném závěsu Rádler), dilema, jestli na palačinku za 1,20 EUR javorový sirup nebo lesní plody, a chuť na Kofolu.
A tohle byla první kapka života. Protože když se to vohulilo, bylo to nejvíc!
draace
A spala jsem v zeleném stanu.
A někdo mi trapně schovával ponožky a zubní kartáček!:-)