nejen o PPL

O mých zkušenostech se službami PPL se v diary zmiňuji stejně nadšeně, jako o službách společnosti O2. Faktem je, že společnost PPL cíleně neokrádá, ale spolupráce s nimi v pozici obyvatele maloměsta je adrenalinový sport. Nejednou se pánům řidičům nechtělo zajíždět „kamsi“, takže ceny pro soutěžící byly doručeny v pondělí, místo v pátek (s výmluvou na špatné telefonní číslo, což byla lež jako věž), a poznámku „časová dochvilnost“ bych shrnula do věty „kovář hadr“.

A právě kvůli negativním zkušenostem s PPL je základním pilířem online nákupu možnost zaslání Českou poštou: jak tam vidím PPL či jinou instituci tohoto typu, jdu nakupovat jinam. A když jsem tudíž hledala ohradníkové lanko, zaškrtla jsem v přemíře možností doručení hned první kolonku, která neobsahovala doručení službou PPL (v podmínkách obchodování byla uvedena i Česká pošta).

Jaké však bylo mé překvapení, když v pátek v době, kdy jsem hákovala zcela mimo bydliště, obdržel můj mobil SMS, že se já za moje peníze mám ozvat řidiči PPL, kdy budu doma, kvůli předání balíčku. Už jen skutečnost, že balík poslaný poštou stojí o 50 Kč méně a není třeba utratit další peníze za telefonování, mi pořádně zvedla tlak, a lomcovalo se mnou dilema, jestli jim zásilku nehodit na hlavu. A přestože jsme lanko potřebovali, zachovala jsem hrdost a odpověděla jsem rovněž formou SMS: že nejsem doma a ať je balík vrácen odesílateli, protože já jsem služby PPL nežádala.

Stejné telefonní číslo mi v průběhu dne dvakrát zavolalo, ale já neměla čas se v práci vybavovat, takže ignorace. A večer jsem se snažila majiteli online obchodu vysvětlit, že tohle jako opravdu ne, že s PPL nemám dobrou zkušenost a že chci doručení poštou, která balík v nepřítomnosti uschová v místě bydliště, anebo jej znovu na vyžádání přiveze.

Jestli mě něco extra vytáčí, tak snaha přesvědčovat mě o kvalitě něčeho, co prostě kvalitnější není: proč prý odmítám PPL, když PPL je moderní (v čem?), flexibilní (v Praze možná) a levné (oproti komu?). Že prý s poštou má prodejce úschovní dobu pouze pět dní, zatímco s PPL deset, ale že mi tohle k ničemu není, když během dne doma nejsem, to asi není důležité. Ale dohodli jsme se, že já počkám, než PPL zásilku vrátí a že poté bude zaslána poštou. Hurá!

V úterý, tj. třetí pracovní den, mi volá paní z depa PPL, že tam mám nevyzvednutou zásilku a proč nejsem schopna si nějak zařídit převzetí. Pojala jsem podezření, že PPL je propojené s O2, ale zachovala jsem klid a nechala jsem se zlomit k doručení, a to i přes všechna dosavadní negativa, která mi PPL způsobili. Protože jak jsem stará, tak jsem blbá! Brát si dovolenou kvůli PPL je stejné, jako vzít si ji kvůli kovářovi. Od rána trčíte doma a čekáte jako kretén, a samozřejmě zbytečně, protože dopoledne nikdo nedorazí. A nejen ve středu, protože stejný model pokračuje ve čtvrtek a pátek, a tak po víkendu nechávám prodejci vzkaz, že PPL opět nepřekvapili a že chci poštu.

V pondělí (tedy dnes) v odpoledních hodinách zvoní mobil: ano, PPL. A zrovna jsem byla doma. A znovu jsem se nechala zlomit a zásilku jsem převzala, podepsala a zaplatila, protože ohradníkové lanko je už dost urgentní záležitost. Prostě jsem vyměkla, já kráva blbá... Protože kdybych zachovala lidskou důstojnost a balík odmítla, tak by se mi nemohlo stát, že krabici otevřu a najdu v ní místo ohradníkového lanka masku proti hmyzu (prodejce si asi popletl etikety s adresami).

Proč zrovna já?

draace
Vsadím se, že příjemce MÉHO ohradníkového lanka omyl zjistil také dnes.
A ještě víc se těším, jak budu z prodejce dolovat zaplacení poštovného, až budu zásilku vracet. GRRR!