čtvrtek
Zjišťuji, že se mi akutně zvedla spotřeba takových těch samolepících žlutých papírků, a to tak, že je mám skutečně všude. Jsou jako paraziti, plni různých šifer a nečitelných znaků, takže když večer na stránku A4 sepisuji všechno, co se mi podaří že žlutých ďáblíků vyluštit, jsem leckdy skutečně překvapena formou a stylistikou, a kladu si otázku, o jaký jazyk se to vlastně jedná?
Rozesmály mne ceny dárkového sortimentu pro děti, bo jsou ještě dražší, než základní věci pro koně.
Dnes jsem měla akci „modré ruce“. Ve snaze natřít co nejvíce pomůcek na našeho Huberta jsem nedbala na opatrnost, neb jsem spěchala, aby kůň šel před sobotním Hubertem aspoň jeden Vladař. Rozesmálo mne, když jsem zbytečně natřela ty části krabice, které vůbec nebudou vidět... Modrá je dobrá. Se žlutou je ještě lepší, ale rozhodně ne za nehty.
Dokoupila jsem hřebíky.