Tak ke koni do blogu už chodí i psi (viz FAJN návštěvní kniha). No teeeda... A nejen psi: dokonce i sám agent FBI Cooper z Twin Peaks. Akorát že píše anglicky a Pan Kůň má s cizími jazyky docela problém.
Jo, také jsem byla jezdit, když už jsem tedy zmínila mou drahou (doslova a do písmene, ba dokonce i předraženou) herku. Když pominu okolnosti, že bylo třeba z něho odstranit asi pět kilo mokrého bláta toho nejodpornějšího složení, tak přestože celá ta slavná „akce“ trvala necelou půlhodinu, cítím se jako po čtyřiceti kilometrech v tempu. Tělo si holt odvyklo, ale mnohem intenzivněji si odvykla sama hajtra. Řekla bych, že při vyhledávání nášlapných min bych se cítila podstatně bezpečněji, než včera na hřbete mého osobního zvířete. Svůj včerejší fyzický výkon bych s klidem v duši přirovnala k adrenalinového sportu, a to jsem se prosím odvážila zaklusat přesně 2x (Slovy: dvakrát:o))
Taky jsem se v rámci pracovního nasazení zamyslela nad legendárním Večerníčkovským seriálem o Rumcajzovi z Řáholce. Pamatujete na jejich vídeňského CísařPána a psa Heršpice? No mně totiž po letech došlo, že to jméno vlastně znamená „Pan Špic“ (že by Herr Schpietz?) Docela hustý. Ono celé mé pracovní nasazení dneska bylo extrémně husté.
Daja Swito
hloubajíce nad nedůležitými, nepodstatnými a nelukrativními záležitostmi.
Jen jsem zvědavá, nad čím budu dumat v důchodu. Muhehe.