Nebojte, žádné duchařiny rozpitvávat nebudu. Zaprvé je tak jako tak nepomlouvám, protože historický dům, v jehož podkroví bydlím, je naplněný spoustou „neznámé“ formy energie, a bohatě mi stačí bubák jeden (ten můj postelový). Kdyby mne chodila prudit blogem dotčená strašidla, asi bych to nerozchodila…
Berte v potaz, že je pondělí, a že se snažím vnořit do pracovního procesu:o)
Proč jsem nakousla duchy? Zaprvé páteční Ranní show Evropy 2, kdy borci opět sáhli po melodii z Ať žijí duchové. Tentokrát zvolili Píseň práce, aneb hymnu všech skřítků zedníků a tesařů, a dali to úplně celé, včetně simultánního překladu… K čemu televizi? Stačí Hezuckej a Mareš těsně před skončením jejich pracovní doby. Hýkala jsem smíchy, což bylo mimochodem poslední hýkání toho dne, protože po návštěvě veterináře u mého koně jsem o další fialové bankovky chudší, a to ještě nepřišly faktury z laborek. Mno, vítěze kategorie „mé nejdražší zvíře“, už ani nemusíme volit… muhehe:o)
Zpět k duchům. Jsem zase nemohla v noci zabrat. Poctivě jsem šla spinkat po LOST, ač zděšení z Desmondova dabingu mi notně rozhodilo metabolismus. Nejklíčovější postava děje schytala příšerný přednes, no než si na tohle zvyknu, grrr… Jestli si vůbec na tohle zvyknu…:o)
Zajímá-li vás, jak dopadl další LOST čtvrtek, tak vězte, že jsem od samého rána poctivě stahovala z rapidshare, jenomže promlky byly neadekvátní, třeba až dvě hodiny. Postahovala jsem kousky z různých odkazů s tím, že to doma přejmenuju a poslepuju a budu doufat, že to autoři souborů rozstřihali v přibližně stejných časových sekvencích, ale jak už to bývá, dvě minuty před stažením posledního kousku vylezl odkaz na e-disk a v kompletní podobě a bez prodlev. Pravdou je, že jsem dvakrát stáhla trojku a šestku, a ani jednou sedmičku, kterou jsem musela tahat doma při rychlosti, která by rozčílila i šneka, ale sláva, LOST byli v PC a konečně se v nich zase něco děje. Vezmu-li v potaz náskok 36ti dílů oproti Nově, tak už jsem taky „docela“ zvědavá, jak to dopadne… hahaha:o)
Zpět k duchům potřetí. Neexistuje větší opruz než draace, které nemůže usnout. Celý týden bojkotuji spánek, abych všechno stihla, v pátek mne to sklátí už po 22. hod a padnu ještě během Krause (všimli jste si rozmanitého sledování TV programu? Kraus – LOST, Kraus – LOST…:o), o víkendu hekticky pendluju mezi koněm a domovem, když už je tedy hezky, dokonce i fakany vezmu jezdit (já, zlá nejzlejší)… a ono mi pak jako nepůjde usnout, abych v pondělí přišla do práce ve stavu zombie???
Kretén draace totiž večer vypilo zelený čaj. Nic debilnějšího mě fakt nemohlo napadnout. Ráno jsem obviňovala pozřenou Kofilu, ale časté noční šourání na onu místnost mi původ insomniakova záchvatu objasnilo. No jestli by fakt občas nestálo za pokus použít hlavu…
Zpět k duchům popáté. Co bude příště? Asi „Hajný je lesa pán…“:o)))
Daja Swito
nevyspale pondělně.
Jinak doufám, že vás nenudí dostihové výlevy. Žádný strach, už se to řítí do finiše:o)