O hudebním (ne)vykrádání
Nemohu nezmínit pár desítek minut zpátky čerstvý zážitek. Kolem okna mého kanclu projel kamion, a totálně mi zazdil příjem signálu Evropy2. Nejedná se o ojedinělou zkušenost, ale tohle bylo zvláštní v tom, že když se rádio jakž takž probralo, tak spustilo pouze „polovičatě“. Chrčelo, drnčelo, zpěv se úplně ztrácel do pryč, a z toho šrumu a šumu a šramotu zněl pouze rozvětvený rytmus songu. Prostě jenom ten „spodek“, ten základní podkres - ořezaná verze hudební skladby bez omáčky. Že to znělo totožně, jako manuální ladění prastarého tranzistoráku veprostřed hlubokého lesa, to mi kupodivu nevadilo, protože jsem se snažila identifikovat, co právě hrají. A dle rytmu bych přísahala, že slyším Majklovu „Who is it?“, svého času pro mě nejsrdečnější záležitost celého Dangerous. A tak jsem v paměti lovila text a čekala na refrén, jestli mou teorii potvrdí anebo vyvrátí, ač jsem o své pravdě byla přesvědčena na 99%.
Překvapení se konalo. Zvuk se po totožně vyznívajícím refrénu s „Who Is It?“ pročistil, a k ohromnému úžasu jsem zjistila, že to je Vzducholoď. A teď Čerte raď: vykradli to? Anebo jde o skutečnou náhodu? Jak je to vlastně s hudbou a plagiátorstvím: co všechno lze považovat za vykrádání, při existenci osmi tónů? Připomnělo mi téměř historický hit taneční skupiny UNO, kdy jsme jakožto smradi křepčili na „tak neříkej, že já to neumim, vždyť je to jediný, čemu já rozumim“. Prdlajz jsme věděli, co tím chtěl autor říci, ale s odstupem času jsem nabyla dojmu, že jde možná o překopaný Majklův Smooth Criminal. Stačilo akorát zrychlit zvuk…
Daja Swito
Netřeba dodávat, že „Who Is It?“ a „Vzducholoď“ jsou nebe dudy.
Ale tohle by vysvětlovalo, čím mě „Vzducholoď“ pohltila… Muhehe:o)