Stane se:o) Rodiče zatoužili po nové kuchyni (mezi námi ženami, bylo už načase, protože v domečku bydlí od r. 1997, takže vrzání komunistické kuchyňské linky trhalo uši plných 10 let), a dnešek je dnem D. A jelikož oba rodičové pracují mimo město, chopila jsem se funkce „vpustit řemeslníky a ochránit je před smečkou“ já. Blbošpaněla v husté zimní srsti jsem bezcitně ponechala ječet na verandě, ale dobrmanku jsem přemístila k sobě do práce. Skutečně originálně strávená pracovní doba:o)
Zaprvé zjistíte, jak strašně ten pes smrdí. I když mnohem víc smrděly ty sežehlé chlupy, když si hačl pod ventil přímotopu. Že psovi přejedete nohu kolečkem od židle, s tím se dalo počítat, protože Saze je nesmírně zvědavá a nesmírně vlezlá. Vůbec nejprekérnější jsou však útěky k telefonu ve vedlejším kanclu, protože jakmile se zvednete, okamžitě se před vámi vztyčí dobrman. Úprk k telefonu posléze připomíná cross, kdy přeskakujete dobrmana, obíháte dobrmana, srážíte se s dobrmanem a zakopáváte o dobrmana. Dobrman má ideální proporce k tomu být všude a všude překážet, a pakliže se vám podaří ve zdraví dosáhnout sluchátka, tak máte v ruce i dobrmanův rypák. Po zbytek šichty chodíte po špičkách, v naivní snaze neprobudit dobrmana, který samozřejmě spánek finguje... Ale tak aspoň že už nedupe. To byste také nevěřili, jak hlasitě dobrman dupe.
O zvýšeném počtu krátkých černých chlupů pod stolem, na stole a v pokladních dokladech netřeba se zmiňovat, a stejně tak jsem si neuvědomila, jak strašně hlasitě dobrman vyje, když slyší zvonit telefon. Věčná škoda, že dnes nepřijely na neohlášenou návštěvu tety z berňáku. Jistě by se dovnitř nehrnuly tak vehementně, jako minule.
draace
Kancelářská krysa s kancelářským dobrmanem.
S hlasitě chrápajícím!:o)
