Navazuji na nedělní příspěvek, ve kterém jsem zmínila Jasona Donovana a jeho hit, který jsem ještě ve čtvrtek slyšela jednou v životě, a poté jej poznala po patnácti letech, při poslechu druhém, a následně nesčetněkrát znovu a znovu a znovu. A protože paměť předváděla neuvěřitelné jevy, jakože „to byl takovej ten hezkej blonďák“, jala jsem se pátrat na YouTube, napjatě čekající, co z akce vyleze. Jak asi vypadá tehdejší australský playboy teď, po patnácti letech? Ale co hlavně: o čem byl ten videoklip, kvůli kterému tohle všechno podstupuji?
Server nabídnul nečekaně hodně odkazů, takže jsem nedočkavě na jeden z nich, který obsahoval název inkriminovaného songu, kliknula, a byla jsem nažhavená přesně jak před patnácti lety, kdy jediným zdrojem video hudby byla sobota odpoledne s Rhytmickem. Vykecávali se tam dva chlapi plus žena, samozřejmě anglicky, abych nevěděla, o co jde, a poté začal vyhrávat onen hit. Hurá. Jenomže na podium se nevřítil sexy blonďák, nýbrž jakýsi tmavovlastý „stařík“ s kytarou a ohledně kvality záznamu na YouTube jsem nedokázala identifikovat, co to má znamenat. A pán počal zpívat… A blik… No jestli hádáte, zdali se draaceti podařilo kliknout na necelé dva měsíce (!!!) starý odkaz, a že muž středního věku opravdu byl Jason Donovan, tak máte pravdu. Takže jsem dostala odpověď dřív, než bych očekávala, a protože kamera poté zabírala i tvář, poznala jsem ho. No fakt že jo, a musím přiznat, že chlapík vypadá ještě líp, než v době svého žlutého hára, šarmu mu neubyla ani kapka. Ale co hlavně: zpíval živě. Hlas jako zvon to dávno nebyl, ale o to víc bylo jeho představení lepší… Jak je ten song typickou disko-odrhovačkou (životnost téměř nulová), tak tohle prostě mělo šťávu. A lidi šíleli... Lidi asi vzpomínali, hahaha.
Klip jsem si poté naservírovala také, ale jenom jednou. Nedá se na něj dívat víc než jednou, umělecká hodnota je… uhm… Kýč. Ale song u mě rozhodně nezazněl naposled, hahaha…
draace
Jason Donovan vydává autobiografii.
Mazec. Moc mu to tam ale sluší:o)