Je to pár dní, kdy mi na chatu byla připomenuta existence knížky „Daleká cesta za domovem“. Příběh plný králíků, ramlic, mrkve a především touhy po domově – senzační odlehčené, avšak zároveň moudré čtení. Jakožto spratek jsem knížku zhltla a ztratila; nyní jsem však ve své skromné knihovně objevila jeden ze žlutých výtisků tohoto skvostu. Samozřejmě jsem pátrala, komu jsem ji nevrátila, a zjistila jsem, že knížek, které prokazatelně nejsou moje, ukrývám více. Kromě žlutých králíků ještě i Dvě věže, Návrat Krále a Silmarion. Jedna z nich je Frostova, zbytek jednoho z mých ex, protože ten své knihy duchaplně označil razítkem se svým jménem. Vskutku šikovný vynález: u knížek bez razítka bych si totiž lámala hlavu nejen nad otázkou, čí jsou, ale hlavně proč třetí díl Pána Prstenů razítko nemá. Inu, dedukce občas bývají na osvěžení paměti víc než zajímavé:o)
Ovšem tím zážitek neskončil. Z jedné knížky vypadl papírek, na němž byly obyčejnou tužkou a mým písmem načmárány tyto věty:
Sorry, I just speak basic English, but I learning about ten sentencis.
For Next years I´ll be feel sorry, I am not English speaking.
May I take a picture with you?
A tady jsem se od srdce zasmála, když se mi rozsvítilo. Připomínám, že angličtina z mé hlavy vypochodovala hned po opuštění školy a nikdy se nevrátila: proto tento příruční „tahák“. Věčná škoda, že jsem nedostala šanci ho využít v praxi:o)
draace
PS: Tahák nesouvisel s Jacksonem, protože jemu stačí ukázat plakát hrajících si fakanů.
A je potřeba se probít skrz ochranku, což nejde; navíc v tom jekotu a řevu za zády není nic slyšet (tahák by byl k ničemu).