Bez počítače: den třetí
Stále existuji. Je to s podivem, ale večery nestrávené u PC se dají přežít: ovšem za předpokladu, že vám topení vyteče do koberce a vlhkost se vám nacucá do hromádky věcí na koně, tudíž venku zmrznete na kost. A jelikož proděláte za účelem zahřátí zhruba pět kilometrů rychlé chůze vedle koně, vyčerpáním usnete dřív, než do sebe dostanete večeři. Tak jako slyšela jsem, že Šíp vítá ředitele pražské ZOO p.Fejka plus útržky nějakého vyprávění o zakouslém pejskovi do obličeje, ale tím můj večerní program definitivně skončil. Co že jsem to chtěla všechno udělat?
Jsem vyloženě ráda, že v ně počítače zůstala data nutná k vyplňování všech těch přehledů OSVČ. Zrovna tohle jsem hodlala zálohovat předevčírem, grrrr, jakožto kompletní únorový adresář. Rovněž si zvykám na psaní blogu ve žrací přestávce v práci, což je vůbec největší vopruz, protože místo zábavného toku myšlenek se moje pozornost upírá na informace, kolik už je hodin a co všechno bych ráda během konzumace potravy stihla, aby byly ztráty způsobené nečinností PC co nejnižší. Kam sakra nacpu fotky? No hlavně mám už jenom dva dny na vyřešení problému, kde si v pátek pustím LOST…
A rovněž bych velice ocenila, kdybych už valnou většinu SMS nemusela odesílat do nemocnic. Děkuji za pochopení:o)
Samozřejmě jsem doteď nezačala řešit, kam (resp. do jakých rukou) můj nemohoucí stroj šoupnu. To kdybych bydlela v Praze, tak není co řešit…:o)
draace
Odříznuté.
Ale budu statečná i dál, fakt že jo.
To jako venku opravdu sněží a zároveň svítí sluníčko?