aneb jedna z osmdesátek ve třech variacích
Majklova další afektovaná bitva dobra se zlem; někteří lidé zkrátka naivně věří, že hudbu lze využít i jako propagandu, leč pravidlo „každý dobrý skutek nechť je po zásluze potrestán“ se nevyhýbá ani showbusinessu (čím více budete zachraňovat děti, tím luxusnější a vleklejší bude obžaloba za jejich zneužívání. V jedné z verzí se mihne syn Johna Lennona a zneužitě nevypadá...).
Zpět do let osmdesátých, do doby před obžalováním, kdy „Jacko“ ještě veřejně nepřiznal své dědičné vitiligo, a kdy si ho veřejnost vážila nejen jako hudebníka, ale i jako člověka. Proč zrovna tenhle song? Protože se chlubí třemi verzemi, a ke zvýšení požitku vřele doporučuji oficiální (první) formu shlédnout několikrát, aby mozek vstřebal co nejvíce poznatků, a porovnání s těmi ostatními tudíž stálo za to.
Ještě technická:
videoklip "Bad" je úryvek ze stejnojmenného short-filmu (režie Martin Scorsese,1987),
příběh kluka navrátivšího se po studiích do rodného ghetta.
Myšlenka dobrá, hudba a střih a dynamika a úhly kamery a pojetí rovněž,
realizace... uhm... ze strany Majkla afektovaná, prostě si nemůžu pomoci.
Nejspíš to měl být druhý "Thriller".
Majkl prostě "BAD" není, i kdyby se rozkrájel: asi jako kdyby holubička míru hrála ve filmu orla.
Jinak ano: je to Wesley Snipes.
