v
blogu Leny Sawyer, zřejmě bych dál existovala jakožto jedinec, který Temného rytíře neviděl. Kromě toho zahlodaly i nominace na Oscara:o)
První kousek nejnovějšího Batmana jsem viděla již před několika dny, ale dala jsem přednost bolavějícím očím, takže VYP a SPÁT. Jelikož úvod je nemastný a neslaný, musela jsem si film pustit opět od začátku, a tentokrát jsem dávala pozor, abych se orientovala v postavách. Narážky na falešné Batmany měly pozvednout nevyhnutelnou fádnost začátku, což považuji za dobrý krok, a protože jsem si mohla dovolit i po půlnoci vytlačit zvuk na úroveň kina, zaduněly repráky, rozvibrovala se okna a příběh se rozjel naprosto monstrózně. Chytnul... A nepustil.
Ten film je zkrátka a jednoduše výborný. Není ničím extra výjimečný: je poskládaný a poslepovaný tak, aby pobavil, nenudil a nadchl. Vidět ho v kině, odejdu nabažená v odéru euforie, a sypajíce si popel nad hlavu, jak jsem nad Batmanem mohla ohrnovat držku. Protože jestli je tohle dílo někomu určené, tak především labužníkům, jež se vyžívají ve velkolepé podívané: která i přes to všechno nespadne do laciného kýče a zůstane v kategorii vkusných a netrapných počinů. A tohle oceňuji nejvíce, vždyť kolik filmů je oslazeno rádoby vtipnými hláškami či činy hlavních hrdinů? Téměř všechny; i Dark Knight jimi disponuje, ale naprosto spontánně, vše působí autenticky a neotřele. Dokonalou scénou jsou kluci v koloně aut střílející imaginárními pistolemi, a ono bum – vyletí hořící auto. A Joker, vycházející z nemocnice? Geniální! Jak málo by stačilo, aby tahle scéna zapadla do klišé béčkových bijáků... Ne však v případě Jokera v Dark Knight.
Jokerovi je nutné věnovat jeden odstavec. Než se mi rozsvítilo, kdo jej hraje... Budiž, tohle se může stát jedině draaceti, a přestávka á la „je to fakt on?“, včetně zavaření vyhledávače (ano, byl to fakt on) mou vzrůstající extázi ještě více podmiňovala. Fenomenální výkon! Nelze popsat, jak na mě Joker zapůsobil, a opět hořké litování, že se tak neudálo v kině, protože tohle by v mých emocích zakořenilo navždy. Joker fantastický, po všech stránkách. Úžasně zahrané, přesvědčivé, grandiózní.
Film jako celek působí velice reálně (opět pláč po skutečném kinu). Noční scény s rozsvícenými mrakodrapy, do kterých skutečnou rychlostí padá netopýří muž (žádné laciné zpomalovací efekty), vypilované detaily úhlů pohledu, vše naservírováno s puncem dokonalosti. Děj odsýpá v nepředvídatelných sekvencích, akce se střídají jako na běžícím pásu, sotva odhadnete, co vás čeká, a nejednou nabudete pocitu, že už asi bude konec, aby zápletka vygradovala do dalšího a ještě napínavějšího kola. Dobro neporáží zlo dle vzorce „to nejlepší na konec“...
Příběh vám nedovolí vypnout. Jediné, co bych ději vytkla, je Batmanova rezignace, k umocnění prožitku by mohla být silnější, ale jinak úžasná podívaná. Od včerejška se mi při zmínění „Batman“ vynoří nehynoucí smutek nad absencí multiplexu, protože nečekat od filmu nic víc než jen trikovou a kvalitně ozvučenou kukandu, a místo toho odejít absolutně nadšená, to je pro filmožrouta požitkáře ta největší pochoutka. Z mé strany hluboká lítost (stejně jako u „Monstrum“).
draace
I kdyby v kině běžel, napodruhé už to nebývá ono.
Ještěže počítač umí 5+1, protože postelové domácí kino ještě pořád neguje:o)
THANX to Lena Sawyer, za tip:o)
Foto: promo The Dark Knight
