Když už jsem minule nakousla tmu a sny, tak sem hned fláknu jeden čerstvý sen, a to prosím jeden z těch živých, skutečných a hrůzu budících.
Ano, moje nejčastější a věčně se opakující noční můra: zdává se mi, že mi chcípají myši. Beze srandy. A to vždy mou vinou: zapomněla jsem nakrmit, zapomněla jsem zadeklovat, zapomněla jsem na vodu, zapomněla jsem na ty ve sklepě, zapomněla jsem, že tam nahoře byla i mláďata... stále se to opakuje dokola. Myšín vymírá a já se cítím vinna.
Ale leckdy se dostaví i jiný druh myšího snu: jak mi ty mrchy utíkají. Zpravidla jich vezme roha nejméně padesát a jsou všude, takže nedělám nic jiného, než honím myši, a zároveň se obávám, jakého rozměru bude výsledný průšvih, až to praskne. Celé město omyšené... tři a půl tisíce lidí panikaří... hahaha... Samozřejmě i v reálu občas nějaká zdrhne, ale životnost tvorečků se zlatou, stříbrnou, strakatou, krémovou, další a další a další barvou srsti je mizivá. I když jedna šedá myš to zvládla, klobouk dolů. Zabydlela se poblíž myšína, a protože uměla skákat a dokázala se skrz pletivo dostat dovnitř i ven, živila se s ostatními. Že je z mého chovu, na ni prozradilo bílé světýlko na ocásku, jedna z linií Thagusových potomků.
I loňskou zimu přežila, přestože kolegyně byly přestěhovány do sklepa. Vykrádala krmení sýkorkám, potvora. Čirou náhodou jsme na to přišli při likvidaci staré králíkárny, kde myš bydlela a kde měla nakřečkováno /namyšováno?/ nejméně pět kilo slunečnicových semen. A jak váhala, jestli zůstat s kořistí anebo před námi utéct...:o)
Jelikož intenzita mých snů s tématem „myši“ neubývá, vyhledala jsem si několik snářů, abych se jukla, jak si přítomnost myšiček vysvětlují jejich autoři. A výsledek mne nesmírně pobavil: buď se budu vdávat anebo budu mít hodně peněz.
Tak, a teď co z toho je více pravděpodobné, hahahaaa...:o)))
Daja Swito
myšomilka a myšoidka, muhehe.
No uznejte sami: nejsou úžasné? :o)