POHLEDY Z OKNA“:o). Tady utíkají pouze stáda koní a do města bohužel (tedy naštěstí:o))) nemíří.
Ale vzpomínám na býka Brunďu, který chodíval k obchoďáku, i na zoufalé povolané policajty, kteří nevěděli, co a jak s ním. Tehdy mi ta situace přišla extrémně vtipná, ale s odstupem času už hodně věcí vidím jinak.
Ale Brundík byl miláček. I se svými býčími rozměry to bylo nejmírnější zvíře, jaké jsem tehdy znala.
Foto: neznámý autor :o)