A to jsem si myslela, že nic "horšího" než francouzské válečné drama mě tento měsíc (ne-li rok) nepotká. Vtipné je, že jsem slíbila absolutní mlčenlivost, takže mi nezbude než si s úlevou přiznat, že mindráky ze psaní Deníčku chudáčka koníčka mít opravdu, ale opravdu nemusím.
To, co jsem právě absolvovala, mě vrátilo nohama do reality. Chce se mi úpět a výt!
Vlastně bych měla být ráda, že jsem "to" přežila :D