Z letošních Vánoc jsem měla obavy, nemalé, protože důvodů ke stresům bylo hned několik. Co den, to pekelné dilema, jestli je vůbec slavit, když už nic nebude jako dřív.
A ony nakonec byly fakt hezké. Sice úplně jiné než v dobách minulých, ale podařily se. Nevěřila bych tomu, ale opravdu se povedly, a zlatým hřebem večera se stalo neplánované posezení s maminkou a sousedem v kuchyni u Popelky a Pelíšků, kdy jsme se kolektivně váleli smíchy nad notoricky známými a stokrát ohranými hláškami.
Koledníci-zpěváci měli letos zpoždění, ale přišli. Sníh nepřinesli, ale vánoční večer zakončili důstojně.
A kdo byl nejhodnější, co se týče množství dárků?
Inu, pejskové:-)
draace
A dostala jsem od Ježíška Fina.
Měl vybouchnout, jak manželka vyhrožovala, ale zatím se k tomu nemá:-)