Svátek Svatého Valentýna jsem si užila přímo historicky.
Hned ráno mě Fin chytil za
rameno a zvedl mě asi metr vysoko. Vybral si dost špatnou chvíli: jednak
mých zimních 22 vrstev oblečení nelze snadno prohryznout, a navíc jsem
zrovna svírala lopatu. Když dostal první ránu přes rypák, dost se divil,
ale pak už se vůbec ničemu nedivil, protože se snažil vyšplhat po žlabu
až ke stropu, aby unikl rozzuřené lopatě. Nevím, kde tenhle móres
odkoukal (možná vedle u Amíka), ale tohle na mě zkoušet nebude!
Venku jsem ho trápila, aby
pracoval hřbetem. Intenzivně protestoval, ale nic mu to nebylo platné.
Nakonec dal hlavu na pár sekund dolů, tak jsem ho pochválila, a stačí.
Zaklusali jsme na řepce, i trošku zacválali, protože pořád je díky
nízkým teplotám sníh, a na sluníčku se člověk dokonce cítí teple.
Navečer došlo k historické
události, podařilo se nám zastihnout Finova majitele. Spolu s Móňou jsme
na něho vyrukovaly, jestli nám nechce Fina prodat, že ten kůň k ničemu
není, ale že budeme kupovat koně na vození dětí, k čemuž by se on hodil.
A jinak že mu ho přivezu zpátky. Majitele jsme tím viditelně zaskočily,
ale já držela v ruce prachy, a to zabralo. A po našem defenzivním
dialogu sám stanovil cenu na 18.000 Kč, což je o dva tisíce méně, než
jsem sama čekala. Resp. než mi poradil kovář, protože vyšší částka už by
byla přeplacením. Hurá!
Takže mám už oficiálně dvě
herky. Akorát že celozimní zásoby krmiva dojdou v dubnu, a protože šéf
mě v práci nechce dřív než v dubnu a živení dvou koní mě absolutně
vycucalo (na Fina jsem si musela půjčit od tří lidí), budu muset
vymyslet, co a jak dál. Hlavně co nejdřív splatit Fina. Napadlo mě
Bobánka pronajmout, tak snad co nejrychleji kloudné řešení objevím.
Momentálně nemám ani na blbé boty. A ani na čokoládu, což je podstatně
větší průser:-)
Bobánek se také zachoval
historicky, vzal čáru ze své ohrady, a to zrovna, když jsme všechny (já,
Móňa, Klárka i Radka) byly ve Varech. Naštěstí Verča si s ním poradila a
odvedla ho zpět (doufám, že nepozorovaně).
A aby té radosti bylo ještě víc, přiklepli nám pozemek před paneláky, jakože NAŠE JÍZDÁRNA. Máme rovinu určenou k jízdě na koni!
