Samozřejmě vím, kdo špatně zavřel terárium.
Hada jsem ukazovala Klárčiným dětem, a protože Maruška byla zajímavější, než kontrola víka térária, ponechala jsem hada osudu svému. A had nabízené možnosti samozřejmě využil a jak jinak než tajně.
A tak mě ráno vzbudí rána (padající cosi z parapetu okna), což přikládám psovi (asi zjistil, že tam suším rohlíky pro koně a rozhodl se jeden ukrást).
A tak během psaní na počítači šustí kytka (asi průvan).
A tak se něco asi dotkne mojí nohy (pamětiva manželčina opakovaného "duchové nejsou, kurva!" usoudím, že asi zase průvan).
A tak se z ničeho nic rozsypou papíry u tiskárny (asi bych měla poctivěji stohovat).
A padají krabice určené ke spálení (asi samovolně, protože jsou tam naskládané ledabyle).
Prostě věřit na takové ty duchy, kteří hýbou s nábytkem a dělají bordel, jsem pravděpodobně již odstěhovaná:-)
draace
To je tak, když jeden jediný den nemrknete, jestli tam had fakt je.
A přitom mi mělo být divné, že se nevykadil do vody.
