Nestává se mi často, že bych dva večery po sobě hýkala smíchy. A jestli je pravda, že smích prodlužuje život, čeká mě pekelné stáří, protože bez potomků budu muset minimálně padesát let živořit pod mostem. Tedy za předpokladu, že neumřu dřív než moje manželka, protože s tou máme naplánováno, jak se budeme mlátit francouzskými holemi a navzájem si krást ventilky pneumatik invalidních vozíků.
Ale zpět k sobotnímu večeru, který jsme strávili na hradě Hauenštejn, což je, jak jsem se dověděla, zřícenina postupně rekonstruována spolkem fanoušků, kteří krok po kroku, kámen po kameni a rok po roce vracejí nádhernému místu původní podobu. Což v dnešní době není legrace, a proto vidět výsledky jejich zapáleného nadšení bylo něco naprosto úžasného, už teď dokázali nemožné.
Kromě tradičních prohlídek vnitřku i okolí hradu místní nabízejí i noční prohlídky, které jsme se účastnili i my tři: já, Frost a louč, která sehrála naprosto kouzelné představení „hořím hodně“ a posléze i „mě neuhasíte“, takže během druhého kola jsme raději nezapalovali, v předtuše neplánované pyromanské show „hoří bambus“ a „hoří nám loučař“.
Chodit s loučí kolem hradu za tmy je masakr. Chodit s loučí hradem je ještě větší masakr, ale absolutně největší masakr byl průvodce Viktor. Netroufám si soudit, jestli si scénář prohlídky napsal on sám, či jestli šlo o kolektivní práci anebo zakázku, ale role se zhostil naprosto excelentně a splnil přesně to, co v úvodu sliboval: konvence a tradiční zaběhnuté režie průvodcovství zmizely v propadlišti dějin a byly nahrazeny komickými výstupy, jimž vévodily výmysly, nesmysly a především zapojení návštěvníků do role herců.
Že jsme se o hradu nedověděli prakticky nic, vůbec nevadilo, koneckonců víc než výstupy do kopců a schodů jsme byli vyčerpáni smíchem. Těžko soudit, kdy se mi znovu poštěstí hýkat v nočních hodinách v prostorách středověké stavby, stejně jako kdy se Frostovi poštěstí zahrát si hřebce táhnoucího náklad a prchajícího před loupeživými nájezdy.
A hlavně, dobře jsem se oblíkla. Tenhle pocit mě prostě nebývale hřál, protože mně v zimní bundě bylo fajn!:D
draace
Jediné, co bych vytknula, byla délka prohlídky, protože tři hodiny jsou fakt moc, hlavně pro děti.
Ale jinak výborná záležitost, vřele doporučuji. Více info na http://hornihrad.cz/
