Tak, a je po Olympiádě.
Jak už to bývá mým dobrým zvykem, závěrečný ceremoniál jsem neviděla, stejně jako ten zahajovací, nic nového pod sluncem. Počet medailí připsaných České republice komentář nepotřebuje, v éter vhodím pouze vzpomínku na pár týdnů staré vzdechnutí, že na FB Zdi slovenských přátel neustále přibývají gratulace k získaným medailím, zatímco my pořád nic.
Až přišla smršť:-)
Co mě lehce zklamalo, byla česká hymna bez holinek v případě Báry Špotákové, protože já se právě na holinky za doprovodu české hymny těšila, a co mě naopak potěšilo, byl jezdecký výkon pětibojaře Davida Svobody. Se svým názorem na moderní pětiboj se netajím, protože hrůzy z jezdecké disciplíny pětibojařů na minulé olympiádě mě straší dodnes, a být po mém, je součástí moderního pětiboje jízda na styl na mnohem nižších překážkách, protože většinu pětibojařů bych z koní stáhla klackem.
David Svoboda se opravdu viditelně posunul, protože jako jeden z mála koně ke skokům skutečně přiváděl, a měl je přivedené správně i v případech, kdy bidlo spadlo. Dle chybky v úvodu parkuru, kdy na dvojskoku zůstal za pohybem, si troufám soudit, že měl koně nechat cválat víc dopředu, protože v oněch kritičtějších momentech chyběla právě síla nabíraná rychlostí. Ale jinak klobouk dolů, protože jemu kůň cválal pravidelně a nechal se držet a vodit, byť by raději skákal z vyšší rychlosti.
Lhala bych, že k moderním pětibojařům nechovám jistý obdiv, protože já bych na cizím koni takhle vysoký a především dlouhý parkur nikdy v životě skákat nešla. Ale dívat se na výkony většiny z nich (především v ženské verzi), to prostě bolí, i za ty chudáky koně, protože ti to většinou oddřou za jezdce, neboť většina z nich si s prominutím vozí prdel. Přitom u většiny překážek stačilo dát si tu práci a najet „rovně“, místo „to nějak dopadne“ a střihat to šejdrem, aby právě kůň za ně musel vyřešit, jestli tedy z jedné nohy nakřivo hned anebo z pod skoku, s nutností skočit takříkajíc z místa. A nejhorší bylo, že ta poctivá zvířata opravdu skákala, přestože se na to mohla v polovině kurzu vykašlat (můj kůň by takového jezdce po prvním skoku odvezl k východu a už by nikdy s nikým skákat nechtěl).
Takže Davide Svobodo, máte můj obdiv!
Obul jste se do toho naplno a výsledky jsou vidět, moc Vám jménem těch ubohých pětibojařských zvířat děkuji. A gratuluji k zaslouženému zlatu!
draace
Moc se mi líbil strakatej.
A také kůň s HS, protože koně se síťkou přes nozdry jsem v parkuru televizního vysílání doposud neviděla:-)