Druhý pokus o dobytí nočního hradu, tentokrát úspěšný.
U pokladny sice proběhlo drama, protože jak bystře konstatoval Frost, reálná podoba rezervací v době počítačů byla lehce znekliďnující (šlo o cár papírů popsaný různorodě jmény, ve většině případů již seškrtanými, ve kterém se vyznal pouze pan pokladní a občas ne úplně bez problémů).
Ale tak byli jsme tam. Sláva a hurá dovnitř, na nádvoří.
Viktora Braunreitera jsem identifikovala okamžitě, byť na sobě neměl hučku, jako během provádění u horního hradu, a přestože loketská noční prohlídka byla kvůli extrémnímu množství lidí podstatně chudší, kvalitního humoru jsme dostali naservírováno dostatečně.
Viktor Braunreiter je nejen skvělý herec, ale především poutavý vypravěč, jeho osobitý humor založený na zviditelňování detailů napohled běžné lidské komunikace mě baví, a nejen proto, že se Viktor nestydí před davem píchat do citlivějších témat anebo vtipně používat vulgární slova. Jen škoda, že z množstevních důvodů nebylo reálné představení propojit s návštěvníky hradu, protože právě blízký kontakt s obecenstvem udělal z Hauenštejnské prohlídky excelentní estrádu.
Ale tím nechci snižovat kvalitu upírské story v Lokti. A to i když mi mrzly nohy, protože farmářky mi kvůli debilnímu počasí zmokly a musela jsem tudíž na hrad vyrazit v civilních polobotkách.
Potlesk pro Viktora Braunreitera a jeho výtečné pouliční divadlo a věčná škoda, že nemají webovky (nebo tak něco), protože na ně bych zde odkázala velmi ráda. A to i přes fakt, že reklamu evidentně nepotřebují, jsou skvělí i bez ní.
draace
Škoda, že se noční prohlídky odehrávají za tmy.
Loketský Batman by se dceři určitě líbil:D
Foto: zdroj net:-)