Tak, a je venku. Dokument, který měl veřejnosti poodhalit Josefa Váňu v podobách, kdy nesedí na koni či v sedačce TV show, oblažujíce národ sprostými slovy, protože pokud bych měla shrnout jeho osobnost do jediného slova, použiji „bezprostřednost“.
On je prostě svůj. S nikým a ničím se nepáře, díky čemuž dosáhl všeho, čeho dosáhnout lze. I když v jeho případě je výraz „vše“ zavádějící, protože on klidně může letošní Velkou pardubickou o nos prohrát, aby ji vyhrál napřesrok a vytvořil už pravděpodobně nepřekonatelný rekord (nejstaršímu vítězi bylo 59 let), a co se týče počtu vítězství, má náskok již od roku 1997. On, který první Velkou vyhrál v pětatřiceti letech, což je doba, kdy žokejové se závoděním většinou končí.
Film není životopisný, byť v několika zkratkách minulost Josefa Váni poodhaluje. Film pouze věrně zobrazuje denní existenci člověka, kterého živí trénink dostihových koní (termín „chovatel“ uvedený v recenzi Filmserver.cz je nesmysl, notabene když skutečně„úspěšných“ chovatelů je v naší republice jako šafránu), a protože jsem v tomto soukolí jistý čas fungovala také, nemohlo mě nic překvapit. Tedy kromě úvodu, u kterého mi tekly slzy smíchy, protože použít pro vstup do filmu Váňovo telefonování záchranné službě a promítat do dialogu záběry na Vladař a Mlýnce, bylo absolutním vrcholem celého filmu.
Tedy pro nás, kteří to známe na vlastní kůži.
Otázku operátorky „A vy tedy ležíte někde v křoví se zlomenou nohou?“ už jsem málem nerozdýchala a jen jsem čekala, kdy ze strany volajícího přijde „výbuch“. Protože Josef Váňa výbušný je, a když on bouchne, stojí v pozoru nejen celá stáj včetně koní, ale i ptáci na okolních stromech (neodváží se pípnout).
Výbuchy se však nekonaly (kromě „NECH TOHO“!:), i pár věcí mě zklamalo (záměrně se nerozepisuji, protože jde o záležitosti osobního charakteru) a samozřejmě jsem zavzpomínala na doby, kdy se jezdilo na dostihy, byť v mém případě pouze tuzemsky.
A Oskara by měla dostat Jindra:-)
Pokud na film zavítáte, coby nestranní (ať už koňomilci nedostihoví či úplní laici), napište, jak na vás film působil. Pokud to nepůjde skrz komentář (antispam mého blogu je totiž natolik dokonalý, že nepustí vůbec nic), tak klidně mailem – [email protected]
draace
Doufám, že dialog s operátorkou záchranky bude co nejdříve na youtube.com.
A těším se, až si film dáme s manželkou dohromady:D
Foto z premiéry filmu, aneb Ráďa s Decíkem. Tu fotku (zdroj: idnes.cz) jsem sem dát musela, protože jim (tedy hlavně jí) to moc slušelo.
