Žádný strach, řeč bude o Velké pardubické.
Ano, přesné o té Velké pardubické, která je letos netradičně v sobotu, protože město by dvě megalomanské akce naráz organizačně neukočírovalo. Termín Velké pardubické se pro rok 2012 kryl se Zlatou přilbou, takže dostihy již v listopadu loňského roku ustoupily motorkám a náš nejpopulárnější dostih bude tudíž odběhnut o den dříve, tj. v sobotu 13.10.2012.
Byla jsem jednou z těch, které přesun z neděle na sobotu nevzrušoval. Pravdou je, že tím utrpí sobotní rovinový mítink (letos páteční), ale na druhou stranu bude příjemné, že po nedělní (letos sobotní) euforii nenastane pracovní den, takže pokud dojde k historickému rekordu dějin Velké pardubické (padnout mohou hned dva), můžeme se večer ožrat do němoty.
(Ano, máme staré zásoby, netknuté prohibicí:)
Ale Murphyho zákony jsou nelítostné. Na který termín přesunul organizátor zcela poslední venkovní parkurové závody na nejvíc výtečném povrchu v kraji?
Samozřejmě na sobotu 13. října. A s koncepcí, u které nepřichází v úvahu ani alternativa „přijedeme, odskáčeme a honem k televizi“, protože moje soutěže připadají na dobu, kdy Josef Váňa bude pokoušet rekordy, a já si u něčeho tak významného nedokážu představit situaci, kdy se výsledky dozvím „jinak“, než že u toho budu. Protože v sázce je mnoho. Josef Váňa se coby skoro šedesátiletý může stát nejstarším vítězem dostihu, stejně jako Tiumen historicky první koněm se čtyřmi vítězstvími v řadě za sebou. Tedy meta, která se nepovedla Železníkovi (bohužel) ani Peruánovi (bohudík), a které může dosáhnout osminásobný (devítinásobný) žokej, jemuž před třemi lety v TV vysílání radili, aby toho už konečně nechal.
Vím, že největší roli nebude hrát připravenost, ale štěstěna. Že to bude především a jenom o štěstí, protože ke zboření nadějí stačí málo, ať už cizí zavinění či banální chyba.
A Sixteen?
Upřímně, nelíbí se mi, že zůstala v tréninku. Ale kdyby se jí povedlo vyhrát, zlobit se nebudu. Ono to ani dost dobře nejde, po těch letech. Jen bude zvláštní nefandit nejvíc právě jí, i přes fakt, že vloni jsem ji do cíle tlačila skrz slzy.
Bude to DRAMA! A doufejme, že ne se špatným koncem.
draace
A abychom se patřičně naladili, budeme si sjíždět vybrané ročníky.
Všem, které to vysloveně nebude bavit, se omlouvám:-)
