úterně

Víkend jsem měla filmový a nabídka byla velmi pestrá. Pátek a sobotu jsem věnovala Samu Mendesovi /borec/ a nebudu se o jeho filmech rozepisovat, protože by mě dřív švihlo, vzhledem k plýtvání prostorem (ano, formáty blogů ještě pořád NEFUNGUJÍ). Stačí, když sem vlepím, že DOPORUČUJI všechny jeho filmy... (Všude dobře, proč být doma; Nouzový východ; Mariňák; Road to Perdition; Americká krása).

O mnoho zajímavější byla neděle, tedy svým způsobem. Začala jsem Jánošíkem, ke kterému dodám, že ano, jsem ráda za zhlédnutí, ale už to nikdy vidět nechci. Zaprvé úporná /a marná/ snaha o Jakubiskovo charisma, což většinou vybředlo ve frašku. Zadruhé jsem u toho filmu nevydržela sedět a dívat se, takže složení prádla, manikúra, probírka faktur a další činnosti, kterými jsem si krátila čas. A zatřetí informace, že Juro Jánošík byl valach, čímž se všechno vysvětluje... (vtip:-)

Po Jánošíkovi přišel na řadu Tom Cruise a má sentimentální vzpomínka na rande s mou první (a nejžhavější) láskou, protože právě tenhle film (far and away) mi drahý můj onehdy před uhm ix lety pustil. A zjistila jsem, že komerční romanticky laděný americký biják bez valné umělecké hodnoty je lepší, než moderně do extravagantna vypilovaný Juro Jánošík. Prostě mě to bavilo, hlavně hlášky Shanon... Příjemně strávené dvě hodiny a co si budeme namlouvat, na tělo Toma Cruise se dobře dívá v každém věku.

Tak asi rostu v komerčního diváka.

A už dva týdny si slibuji Terminátora...

draace