Když jsem dnes brzy ráno vyšla před dům, vyplašila jsem kosa.
S výkřikem „to je von... to je von, co tam už před hodinou řval jako kráva !!!“ jsem zabodla prst do tmy, zhruba do míst, kde zmizel.
Bylo pět hodin ráno, desátého ledna, vál svěží teplý vánek a rašila tráva.
Hádám, že slečna Zima a pan Sníh jsou po loňské sezóně notně unavení.
Anebo si zapomněli seřídit přesný čas.
Muhehe.
Daja Swito
která po minulé zimě už na bláto nenadává. A když už, tak jenom trošinku.
