Jakpak se ti jelo přes kruháč, v ranní špičce? :D
Ani mi nemluv... To byla totální, ale totální katastrofa všech katastrof. Už NIKDY více, to si radši vstanu ve tři ráno.
Co na tom bylo za katastrofu?:D
Všechno... celé mé ráno v autě byla katastrofa.
No... ono by bývalo stačilo, kdyby ses ve chvíli, kdy konečně po hlavní nejezdilo nic ani v jednom směru, normálně rozjela a vytočila to v klídku směr stará pražská, a ne škub, chcíp a následně rozjezd rovně...
Jenomže ono furt něco jezdilo:-(
A já byla tak vystresovaná, že mi nešlo ani točit volantem.
Bože :D
To nechápu. Stačí si dávat pozor, vnímat situaci na silnici a osvojit si stále stejné a neměnící se principy ovládání vozidla.
Jenomže já je osvojený nemám...
Chápal jsem to, když jsi začínala, ale po ujetí skoro 2000km už se mi to nezdá...
Na kruháči byl největší průser, že oni blikali tři vteřiny. Na to neumím reagovat, že si bliknou a hned odbočí... Já potřebuji dostatek ĆASU :D
A když jsem tam konečně vjela, tak jsem místo blikání pustila stěrače.
Tak to není zas až taková katastrofa, to se občas stane i mně :D
Ale tobě to nechcípá a neřve.
Mně není pořád jasné, proč ti to chcípá a řve, když na parkovišti se rozjíždíš úplně v pohodě, dopředu, dozadu i na ruční brzdu. Vždyť to je úplně totéž, technicky...
Protože to nemám osvojené v krizové situaci :D
Když ti to jde na parkovišti, tak to osvojený máš. To nejde, zase si to "odosvojit" :D
Na parkovišti jsme byli v červnu, když ještě spojka zabírala u podlahy... A pak jednou až v listopadu, kde jsem byla čtvrt hodiny.
Ano, to máš PRAVDU. Ale na druhou stranu při svých cestách z a do práce už ses musela rozjet odhadem tak aspoň 500x, což je na osvojení až až. Teda alespoň tak, aby ses byla schopná normálně rozjet na rovině.
Myslíš? :D Z čechovky stačí odbrzdit ručku a už to jede :D
Ale z práce ne a z křižovatek také ne. Neříkej, že odbrzdíš ručku a pak se až do práce nemusíš nikde znova rozjet...
Většinou mi to jede až do práce, naštěstí :D
Tak si hezky budeš zastavovat na všech křižovatkách, kde máš dát přednost, i když po hlavní nic nepojede a rozjedeš se.
Ano... a ti za mnou z toho budou naprosto nejvíc vydření štěstím ... protože když už zastavím a nechcípne to, tak je to dva metry před čárou, odkud nic nevidím.. a tak :D
Na to kašli. Důležitý je, aby ses naučila jezdit v klidu a bezpečně a ne to, jestli někdo za tebou troubí, protože bude tam, kam jede, o 72 vteřin později.
Musím si osvojit to popojíždění, naučit se to automaticky, protože jak mám zpomalit, nedejbože zabrzdit, tak vypukne panika. Ve které samozřejmě nejvíc stojím na spojce.
Přitom zpomalení a zabrždění je naprostá trivialita, na rozdíl od rozjezdů...
Inu, jak pro koho:-)