víkend s Batmanem

Pravidelní čtenáři jistě postřehli, že kategorie „okno kinožrouta“ opět zeje prázdnotou. Prodlužující se den je samozřejmě to nejvíc nádherné, čím se každé ráno kochám, akorát že k filmožraní patří za oknem tma:-)

Času na filmožraní je tudíž žalostně málo (a nejen na to), ale i tak se mi shodou mnoha příjemných okolností podařilo spáchat víkend s Batmanem (když už šlo o víkend prodloužený). A nechala jsem si poradit fundovaným znalcem, protože filmů s Batmanem je odhadem kolem šedesáti, a zároveň jsem projevila přání shlédnout právě ty, na něž si pamatuji z dob puberty (časopisy Bravo apod., protože žánrově mě tohle téma absolutně nelákalo, a nebýt Leny Sawyer, která mě nahlodala, míjelo by mě i nadále).

Rozhodnout se, jestli je lepším autorem Tim Burton anebo Christopher Nolan, je velmi prekérní. O to snadněji mohu konstatovat, že díla ostatních režisérů (od r. 1989) jsou o hodně nižší liga (upřímně: ani jeden jsem neviděla do konce, byť jsem u Robina trpěla nepředstavitelně dlouho v naději, že herecká elita rozjetý škvár zachrání).

Burtonovy filmy jsou postavené na atmosféře, kterou bych si dovolila svým způsobem přirovnat k Jakubiskovi, protože jejich filmy mívají charisma. Burton je mág, který si potrpí na kulisy (excelentní ztvárnění temna a zla) a který neváhá do napohled vážných situací vkládat skoro až nemístný humor. První Batman byl typicky komiksový, přesně jako byste spadli do stránky časopisu, a Burton si v něm tolik experimentovat nedovolil, ale druhý už hýřil skvostnými gagy (scéna kočičí ženy, která vyhodila do vzduchu obchod, a po jeho opuštění pronesla směrem k zírajícímu obecenstvu pouze „MŃAU“, mi přivodil takový záchvat smíchu, že jsem musela projekci přerušit). A jestli mě něco hodně baví, tak právě skrytá ironie a sarkasmus, převlečené do odéru „myslím to naprosto a úplně nejvíc vážně“, v tomhle směru je Tim Burton absolutně geniální a nenapodobitelný.

Christopher Nolan je jediný režisér, který mě dokázal přibít ke sledování akčního žánru. Popravdě nejsem s to analyzovat, ČÍM přesně, jestli svěžími dialogy nebo schopností reprodukovat děj způsobem, který vás chytne a nepustí, a to aniž by vám byl srdečně blízký (u akčních filmů jsem většinou odevzdaně trpěla, kdy už bude konec). Hodně se mi líbí jeho střihy a ještě víc detaily, protože Dark knight je prostě absolutně dokonalá podívaná, perfekcionismus v nejvyšší kvalitě. A vůbec nemusíte mít vztah k Batmanovi, protože film vás pohltí, a rozepisovat se o Nolanově Jokerovi by mi zabralo další dvě stránky. (Burtonův Joker byl excelentně slizkej, ale skutečného magora předvedl světu až Nolan).

Závěrem si dovolím sestavit seznam Batmanů, které stojí za shlédnutí (aby se Vám lépe hledalo):

Batman, 1989, režie: Tim Burton
Batman Returns (Batman se vrací), 1992, režie: Tim Burton
Batman Begins (Batman začíná), 2005, režie: Christopher Nolan
Dark Knight (Temný rytíř), 2008, režie: Christopher Nolan

RIP Heath Ledger.