Návštěvu ZOO v téměř minus deseti stupních Celsia vřele doporučuji.
Získáte zcela jiný postoj k nadšenému zalézání do pavilónů, protože se v nich zpravidla nemálo topí. Lemuři a menší opice řeší Váš foťák, aniž by toho ňuňaly maminky ukoptěných spratků "opiška, Petříčku" a podobně prohlídka probíhá i u akvárií: žádné hysterické vřeštění "Nemo, Nemo, Nemo!" Rejnok se přes sklo Vaší tváře dotkne několikrát, aniž byste se k němu museli probojovat silou a byli jste rušeni magory, kteří cvakají kapesním kompaktem a ještě zvířatům střílejí do očí bleskem.
Africká zvířata v husté zimní srsti mají nepopsatelné kouzlo. Nemůže Vás překvapit častá přítomnost Pana Kosa, když je všude kolem taková kosa, a cedule "nanuky" ve Vás vzbuzují záchvaty smíchu. Anebo snad "dáš si Colu s ledem?"
Žirafín připomíná venkovní vycházky vězňů: pramálo ostrstěné žirafy houfně krouží v obrnění pletiva, chůzí poklidnou, páru u huby, občas zmrzlá slina... Pěkně krok za krokem za sebou si dýchají do zad a k dokonalé iluzi už jim chybí pouze ruce za zády (tedy pokud pomineme fakt, že nejsou oblečeny v pruzích).
A Sibiře znalá zvířata? Chrní. To jenom matka pěti gepardích koťat musela hlídkovat napůl vně a napůl venku, protože potomci řádili jako utržení z řetězu, mráz nemráz...