Nadpis nelže. Samozřejmě mám zvířátka ráda a občas mě přepadne touha jim udělat radost, ale ne vždy akce proběhne zdárně. Možná kdyby dobrmanka nebyla zhýčkaná a krapet hysterická, co se týče čekání než kůň, kterého ona nesmí honit a nesmí na něho zuřivě štěkat (och, jaká potupa), dobaští veškerou nabízenou mrkev. Protože pokud během vycházky nesmíte řvát na koně, tak ta vycházka tak nějak celkově stojí za houby, přece.
A blbošpaněl? Na koně sice neječí a celkově je soběstačný a samostatný, ale vzhledem ku svému pokročilému věku zároveň i totálně hluchý. Nevnímá, ani když mu dupete vedle hlavy, a pokud je třeba ho vytrhnout ze spánku, jeho ublížený zmuchlaný ksicht předčí i pohledy nebohých somálských dětí. V čem je problém? Kokršpaněl je psem malého vzrůstu, avšak velkého sebevědomí. Uvidí dogu a pádí jí vysvětlit, že tenhle rajón si on právě teď zabral, a že by jakože měla okamžitě zmizet. A vy se na zledovatělém povrchu můžete přetrhnout, abyste byli rychlejší než pes...
Máme je rádi, víme.
draace
Obrázky zvířátek teď budou frčet.
Hodně jsem jich našla při čištění PC:o)