Poznatky ze závodů, na které se většině týmu nechtělo
1) klíče od auta se ztrácejí zásadně v den, kdy se trenérce na výjezd extrémně nechce, aby mohla ještě víc remcat „měli jsme zůstat doma. Já to říkala, že se něco stane!“
2) klíče od auta se ztrácejí zásadně na místo, na kterém mají být: právě sem se majitel vozu zásadně podívá až poté, co prohledal auto, dům i zahradu
3) pakliže dva ze tří na závody nechtěli, začne po vyložení koní z vleku chcát (záměrně to píši takto, s ohledem na intenzitu deště)
4) jako první jsou na startovní listině napsaní ti, kteří kvůli ztraceným klíčím přijeli pozdě
5) máte-li akutní střevní potíže spojené s častým běháním na onu místnost, vězte, že počet toi-toi budek pro jezdce bude JEDNA
6) radost z brzkého startu (10. v pořadí) opadne v momentě, kdy máte opracováno, chystáte se vjet do parkuru, a zjistíte, že vás přeřadili (startujete až 52., což je zhruba za hodinu a půl)
7) máte-li možnost vyhrát slušnou dotaci, tak skončíte těsně za dotovanými pozicemi (za normálních okolností je páté místo z padesáti a více koní úspěchem, ale pokud vítěz díky dvěma vteřinám dostane 2.500 Kč...:o)
8) nejspokojenější odjede ze závodů ten, který od rána držkoval „já jsem to říkala, měli jsme zůstat doma!“. Právě jeho vylosují a získá bonusovou prémii ve výši 2.000 Kč.
9) hlavně že jsme všichni zdraví! Tedy až na tu hlavu.
draace
Tentokrát ani jedna hop fotka, od Arim1.
Grrrr! :o)))