Informace o článku
...Já na to povídám že sotva třicet roků mám to přece ještě spočítám ty sedmilháři... Jen koukni, to je rodnej list! Tak nasaď brejle a zkus číst než ...
draacedraace
na čem ujíždímna čem ujíždím
15.08.2006 23:59:0015.08.2006 23:59:00

Já jsem tvoje stáří, pozvi mě dál

...Já na to povídám
že sotva třicet roků mám
to přece ještě spočítám
ty sedmilháři...

Jen koukni, to je rodnej list!
Tak nasaď brejle a zkus číst
než to přečteš, rovnou zmiz
kam patříš, stáří...

Host na to... „Co je počet let...???“

****************

Nelekejte se, nejde o další pokus netradičního výlevu (ten si uschovám pro příští citovou zpověď: kéž nebude brzká).

Vinu nesou Patrik a Leoš a jejich dnešní ranní show. S mým karlovarským zrcadlem jsme se de facto shodli, že vpálit dnes do éteru Kemrovo Stáří (navíc v naprosto vychechtaném vstupu) bylo jako vhodit vyhaslou minu plnou škaredých vzpomínek mezi hrající si a výskající děti. Dvojí emoce, které se navzájem požíraly, akorát na každé straně zrcadla jinak. U mne do fantaskní podoby vysmátého cvoka hihňajícímu se faktu, že stojí na okraji rozbahněné propasti v polobotkách s hladkými podrážkami; na opačné straně naopak chřtán plný nejčernějších emocí s ponurým defilé oplzlé a usliněné depky, která v pařátech urputně svírá Pandořinu skříňku.

Paradoxně mám vysmátý den. Všemu se směju: zmokla jsem hned ráno na kost, smích. V práci jsem si v záchvatu chechotu vyhodila čelist z pantu, čemuž se trhám ještě teď, protože tenhle pracovní úraz by museli zacálovat Leoš s Patrikem. Terénní práce na dvou čtyřnohých rádoby sudech dynamitu je v reálu stejně směšná, jako exkurze v seníku za svitu obří svíčky, a že ve svém dospělém věku neumím chodit po schodech bez návalu „uáááh“... Bez komentáře. A na špičce veselého ledovce „Uďo“ Kaisera a Lábuse v Kouzelníkovi, tedy eňoňuno.

Bude to znít nepravděpodobně, ale dnešek mi naopak umožnil nahlédnout do jedné černé díry osudu, který míchal kartami abnormálně krutě. Myšlenky se upínají do rohu, kam zatím nedorazila spleť bujarosti a veselí, což zároveň umožňuje porovnat emoce se včerejším napohled věcným, ale vesměs FATÁLNÍM net dialogem, kterým snad ani nemělo význam se hlouběji zabývat. Protože to, s čím jsem přišla do kontaktu dnes...

Dnešek bych právem označila jakožto všehoABSURDNÍ. Všem dobrou noc.

Daja Swito
nejistá a tápající

Titulek:
Text komentáře:
Vaše jméno:
Váš e-mail: (nebude zveřejněn)

WWW stránka:
Opište text z obrázku: