Letos jsem se jala oře divého ostříhat dřív, než obvykle.
Proč vlastně pana oře stříhám? Protože špatně přelínává. První rok si zimní chlupy držel do konce června, o rok později to samé. Radili mi honit ho, aby se potil, pak nechat ho odpočívat, protože je uhoněný, také speciálně krmit, odebrat krev, zásobovat lněným semínkem, třikrát denně tvrdě pucovat... Mnoho rad, výsledek nikde. Napřesrok veterinář poradil „ostříhej ho“ a vida: konec pohledům na koně, který místo pasení stál ve stínu a stékaly po něm čúrky potu.
Obvykle jsem stříhala v dubnu/květnu, tedy již do pěkného počasí, aby stačilo deku dávat jen na noc, než vyraší srst nová, ale letos pracujeme i přes zimu, a pokud nechci vyrazit na závody s koněm, který vypadá jako debil (tedy buď v huňaté medvědí srsti, nebo s mým střihem „ovce hadr“), bylo pro ostřihání včera pozdě (stříhání jsem odložila kvůli masopustu, co kdyby bylo škaredě?).
Mno, ještěže dřív než za měsíc žádné závody nejsou, protože rok od roku se můj střihací výkon zhoršuje. Po prvním kole se mi chtělo brečet, neboť kůň vypadal jako po nájezdu AJETO, na čemž se podílela nejen má alergie, ale i RÝMIČKA (zasraná), protože před každým kýchnutím jsem strojkem preventivně cukla, což na koni tvořilo různé mapy. A protože kůň stál jako hora Říp a to bez jediného pohnutí (zřejmě důsledek výchovné lekce týkající se kousání), tak aspoň potil, když už víc prudit nemohl, a jak potil, vznikaly ještě horší vlny. A ještě horší obrazce!
Druhé kolo, sloužící ryze k „zkusíme to opravit, co nejvíc to půjde“, mě málem zabilo, protože čím jemnější a kratší chlupy z koně lítaly, tím více jsem prskala. A u písmene F na levoboku mi kůň cuknul, takže mi mé umělecké dílo definitivně zkazil. Ale vydržela jsem, přežila jsem, ostříhala jsem. Uf.
Co z toho vyplývá za ponaučení? Žádné. Snad jen to, že příští rok to bude úplně stejné a předpokládám, že s ještě horším výsledkem:-)
draace
Existují profesionálové, na střihání koní.
Otázkou však je, co by na ně říkal pan kůň.
