Z dnešního dne jsem si odnesla spoustu poznatků.
1. Režim „kontrolovaný pohyb“ je v případě mého koně kontraproduktivní (produkuje totiž koně těžce nekontrolovatelné).
2. Nikdy se nesnažte takovému koni zaplétat hřívu pomocí jehly a nitě (jehla a nit šimrající copánky hřívy bolí bílé koně víc, než když se mu upřeně díváte na nohu).
3. Pokud z cestovní přepravky vyjmete repelent a zabalíte si zimní bundu, můžete si být jisti, že bude vedro a z trávy vylétnou minimálně čtyři generace krvechtivého hmyzu (který žere nejen koně, ale i držiče).
4. Vstávat v pět ráno, aby se váš kůň před závody pořádně nažral, a vzápětí klusat do kopce (kontrola vetřelců na pastvinách), způsobí přesně ten fyzický deficit, který se vám vrátí v momentě, kdy budete potřebovat opracovat a kdy zjistíte, že nemáte z čeho (chce se vám spát a umřít, protože nemáte sílu).
5. Až se vám nebude chtít měnit tenké kožené otěže za špinavé a umolousané a lepivé gumové, jděte rovnou skočit ze skály s výkřikem „a dobře ti tak, debile!“ (ušetříte tím minimálně jeden prst).
6. Týden před závody není od věci ODPOČÍVAT (platí pro jezdce, nikoliv pro koně!).
7. Pokud máte bronchitidu, platí bod č.6 dvojnásobně!
8. Chová-li se váš kůň jako psychopat na opracovišti, kde je v obdélníku 30x 60 počet dalších koní 3 až 7, zcela určitě nejde o klaustrofobii chudáčka koníčka, a v takovém případě si buď dojděte pro šlaufky, nebo se na to vy*erte rovnou (a hlavně hajzla bílého nelitujte, až tam s vámi bude skákat do vzduchu a kvičet).
9. Potřebujete-li nutně natočit kamerou odpohybování a následnou práci svého koně na korektním povrchu, nezapomeňte kameramanovi oznámit, aby stiskl nejen on-off, ale i REC (ale tak snaha byla, trenérka úkol pojala velmi zodpovědně).
10. Smiřte se konečně s faktem, že červen je měsícem alergiků a astmatiků, a že je úplně fuk, jestli na přípravu kašlete nebo naopak pečlivě trénujete, s rouškou přes hubu a naslepo přes uslzené oči, protože ve finále bude výsledek úplně stejný (bílá herka vás tak jako tak odveze jako špinavé prádlo).
draace
Ale Derby jsem stihla!
A děkuji Móně a Štěpánce za pomoc. A nejen za dnešek, protože to lítání kolem Fina byl v posledních čtyřech týdnech slušný záhul, takže každá (i když třeba malá) pomoc opravdu bodla.
Jdu zdechnout. Amen.