ČJF vyvěsila výsledky ze závodů posledních 14ti dnů, takže jsem nelenila a jala se porovnat časy soutěže, ze které byla Nikča nešťastně diskvalifikována. Pro připomenutí situace: Monika, toho dne s horečkou, zvracením a dalšími nevolnostmi, přijela na závody takříkajíc na skok, jen aby s dětmi prošla kurz a vysvětlila jim, jak a kudy jet. Prostě aby splnila funkci trenéra; akorát že ve svém stavu „já brzo chcípnu“ udělila dětem špatnou instrukci týkající finiše. Nařídila jim po posledním skoku zatočit obloukem doprava, aniž by si uvědomila riziko, že v případě menšího obloučku hrozí, že jezdec cíl mine.
A došlo k nejhoršímu: Nikča přeletěla parkur bezchybně, poslušně zatočila doprava a minula cíl skutečně o pár čísel; kdyby byla bývala udělala o maličko větší kruh, cílová čára by protnuta byla.
Bohužel k dotknutí cíle nedošlo, a když se k němu snažila vrátit, provedla manévr, za který byla záhy vyloučena.
Jistě není třeba popisovat, jaké slzy poté nastaly (brečelo nejen dítě, ale i trenérka sama). Oficiální soutěž v sedle mého koně měla být pro Nikču odměnou za zimní aktivity, mělo jít o její jediný parkur na Finovi a já upřímně doufala, že dítě si po loňských pokusech s Finem konečně sáhne na žlutou (zlatou) mašli a pohár. Po dvou předešlých soutěžích jsem Finovi věřila hodně a před startem jsem byla nervózní víc než trenérka.
Včera jsem Nikče změřila čas, prostřednictvím videa, a srovnáním s výsledky soutěže jsem zjistila, že ona by opravdu vyhrála. Mohla svou šanci zúročit naplno, vychutnat si post a slávu vítěze, absolvovat své první čestné kolo se žlutou mašlí. A jelikož jsem další soutěž vyhrála já, mohli jsme historicky poprvé přivézt domů dvě první místa, což už by byl pořádný důvod k oslavě.
A teď k jádru věci.
Velmi ráda bych umožnila Nikče ještě jeden start, v sedle Fina, a to na halových závodech 22. října v Mariánských Lázních. Věc má však obligátní problém, a tím jsou finance: na dopravu budeme potřebovat cca 2.500 Kč, což je pro rodiče extrémně vysoký výdaj.
Chtěla bych jménem našeho občanského sdružení touto formou oslovit potencionálního sponzora (či sponzory), zdali by neměli zájem přispět dvanáctileté slečně k uskutečnění snu, který jí byl nešťastnou náhodou zmařen. Klidně ve formě menších částek, protože i my coby členové o.s. Nikče do kasičky přihodíme, a samozřejmě není problém dárcům vystavit potvrzení (pro snížení základu daně).
Video z parkuru přikládám níže.
draace
Vulgarit v záznamu si prosím nevšímejte.
Jde o jev související s nervozitou:-)