Takže k extrémům pokořujícím dosavadní extrémy už chybí opravdu jen tornáda, která smetou půlku vesnice.
Hledám v letošním počasí jakoukoliv posloupnost, ale naprosto marně. Šest měsíců zima, posléze podzim, aneb květnové období dešťů plné záplav, a najednou bác - léto, takže třicítky pražící do kožichů zvířatům, která se doposud neodvážila shodit zimní srst.
Marně mezi všemi těmito položkami hledám jaro. A opravdu nechci vědět, co nás ještě čeká. Protože když už i můj kůň, zapřísáhle notorický odpůrce vody, cákání a dalších hrátek, v nichž figuruje stříkání, dobrovolně vleze do jezírka a plácne sebou, tak je víc než jasné, že NĚCO je fakt špatně!:-)
