Mám úžasně schopného a organizačně akčního chlapa. Tedy vlastně snoubence, takhle bych to správně měla napsat. O nohu mě pod rozkvetlou třešní nepožádal jen tak, protože si mě chce vzít mocímermo, pokud možno co nejdříve to půjde. A já jsem stejného názoru, tudíž svatba je na spadnutí, jen ji naplánovat.
No právě, naplánovat... Od zásnub ke svatbě by nemělo překročit kalendářní rok, jenomže my se chceme vzít v létě, aby tento životní počin mohl být spáchán v trávě pod širým nebem, a přestože svatbu většinou do své režie berou nevěsty, v našem případě se jí musel chopit ženich, protože já to prostě nestíhám.
Dodatek: nestíhám totiž vůbec nic, natož zorganizovat svatbu. V tomhle směru se mnou byla spolupráce snadná, protože vize Horního Hradu coby obřadního místa mě plně uspokojila (přání mého budoucího muže) a zbývalo vyřídit už jen dvě drobnosti: termín a oddávajícího. A zde už nastaly mírné zádrhely.
První zádrhel se jmenuje Bob Helekia Ogola, což je evangelický farář z Nejdku, který by nás na Horním Hradě určitě rád oddal, kdyby ovšem celé prázdniny netrávil v rodné Africe. Pan Ogola je totiž černoch, což bychom si samozřejmě nechali pro sebe, čímž bychom zcela určitě ve svatebčanech podnítili domněnky, že o žádnou svatbu nejde, že to je určitě zase nějaký nemístní fórek. Pan Ogola nám bohužel odletěl do Keni a tak nezbylo než pokusit se vyškrábnout termín na ostrovském magistrátě.
Bob Helekia Ogola, zdroj: vary.idnes.cz
Objevit se na magistrátě v červenci a chtít termín svatby v srpnu je svým způsobem drzost, protože většina smrtelníků svatbu pečlivě plánuje zhruba rok a o termín žádá s pořádným předstihem. Tímto bychom rádi poděkovali páru, který měl pana starostu rezervovaného hned první víkend v srpnu, čirou náhodou mimo magistrát a rovněž pod širým nebem. A že když už se pojede ven kvůli jedné svatbě, druhá se v tom už ztratí. Prostě klika jako vrata!
Můj nastávající nelenil, hned mi nařídil přijet podepsat papíry (v koňských hadrech:-) a s poznámkou, že na zorganizování svatby máme přesně 20 dní, jsme nazítří vyrazili na Horní Hrad, rezervovat si Hauenštejn a s ním i božského Viktora Braunreitera, který měl shodou okolností zrovna večerní prohlídku. Poseděli jsme s hradním pánem Pavlem Palackým u lahodného moku, uzavřeli sázky, jestli bude či nebude pršet a děj se vůle boží.
draace
A šaty?
Šaty mám dvoje, díky diskuzi na EQCH, která proběhla s lehkým předstihem. Zbývá se rozhodnout, které, a to bude pekelně těžké:-)
