Kasr El Nil (dvacítka, aby to bylo od začátku jasné) je nejen jeden z Finových dědů, ale i dávná srdeční záležitost našeho Ládi. S hřebcem závodil coby kluk, i ZZVJ úspěšně absolvoval v sedle Kasr El Nila a možná někdy nakonec doopravdy přinese fotky, abych i já mohla posoudit, do jaké míry mu je můj bílej podobný. Protože popis zatím ve všech bodech sedí, od noblesního skokového stylu až po povahové vlastnosti.
Nicméně Láďa si na bílého nesedl kvůli sentimentu či možnosti porovnání s Kasr El Nilem.
Láďa si totiž na bílého sedl, protože už se na to nemohl dívat (na mou usilovnou snahu o jízdárenskou práci).
Láďa si na bílého sedl a mě úžasem padala brada, protože jsem poprvé v životě viděla mého koně, jak na jízdárně nespí, ba dokonce se pohybuje svižně, ne-li až moc, a chvílemi působil, že i chápe, co se po něm chce.
Láďovo "Pořád si ale ještě nedokážu představit, jak na tomhle... skáču... Jak ho vlastně otáčíš?" mě utvrdilo v domněnce, že všechny ty kecy na téma "to je vyhrávací kůň, ten k mašli odveze i pytel brambor" asi úplně pravdivé nebudou, protože na bílého je potřeba originální manuál.
Fina mi Láďa vrátil s větou "asi už chápu, proč to vypadalo tak, jak to vypadalo... Ale když budete pravidelně jezdit, tak to určitě půjde nějak... opravit. Ono se na něho nesmí tlačit, protože jakmile se trošku zatlačí, on okamžitě utíká pryč, takže se na něho musí citlivě!"
Není nic příjemnějšího, než když se potvrdí MOJE domněnka, nikoliv Moničino "ale on se neposere". Ale kdy to "opravíme", to bohužel netuším, protože dnešní trénink u mě v práci byl nejspíš posledním svého druhu. Hnědého s bílým nakládala Monika, zřejmě stejným způsobem jako já v rámci posledních Děpoltovic, akorát že oni hnědého čtvrt hodiny honili na ulici a celkově přijeli o hodinu později než měli (bílej byl naštěstí za pana vzorného a nespáchal jediný delikt), což výrazně zdrželo dopravkyni. A jelikož dopravkyně měla auto půjčené a nevrátila ho včas, o dalším půjčení si může leda tak nechat zdát.
A jsme tam, kde jsme byli, s tréninkem: namydlení. A jestli znovu udeří přívalový déšť, tak si drezurní úlohu vyzkoušíme až naostro na závodech:-)
draace
I když vlastně proč narušovat tradice?
Nebylo by naopak hloupé přijet, vidět a zvítězit?:-)